Jan žije se svou manželkou již přes deset let. Zpočátku žili na hromádce, před třemi lety se jim ale narodila dcera, a on se proto rozhodl požádat Radku o ruku. Ta s radostí nabídku přijala. Jan si bez Radky nedokáže svůj život představit. Přestože ji neskonale miluje, existují situace, při kterých by ji raději neznal.
„Miluji Radku, stejně tak miluji naši dcerku, rodinný dům, život, který máme. Někdy se ale za svou manželku opravdu hodně stydím. Neustále mě totiž překvapuje v situacích, kdy se to vůbec nehodí,“ svěřuje se Jan.
Nedokáže rozeznat, co se hodí. Neví, kdy přestat
Podle Jana je jeho žena společensky téměř nepoužitelný člověk. Kdykoli totiž vyrazí do města, kouká z toho nějaký trapas. „Třeba když jdeme jenom na nákupy. Lidé na vesnici už si zvykli, že má žena chodí v teplákách a starém svetru. Prý se nebude převlékat kvůli těm pár kilometrům.
Zdroj: 123RF.COM
Že všichni ostatní mají alespoň džíny a vyžehlené triko, to ji nezajímá,“ svěřuje se Jan. Dodává, že pokud vyrazí do nějakého většího města nebo k příbuzným, musí ji dlouho přemlouvat, aby se oblékla jako žena.
„Mám dojem, jako bych si vzal někoho, kdo postrádá veškeré ženské vlastnosti. Zatímco jiné ženy se hodiny líčí a oblékají, moje manželka je připravena do pěti minut. Což je sice výhodné, navíc jí to bez líčení sluší, nedokáže ale pochopit, že nemůže ve stejném oblečení spát i chodit po nákupech.“
Zdroj: 123RF.COM
Problém nastává i když promluví
Radka si nebere před lidmi velké servítky. Když se jí něco nelíbí, řekne to. A obvykle nevynechá sprostá slova. „Příbuzní ji znají, a tak se nad tím nepozastavují. Když ale poměrně nahlas komentuje v obchodě cenu produktů, nevím, kam se mám schovat,“ přiznává Jan.
Když se sejde Jan s přáteli, je jeho žena schopná před nimi vyprávět ty nejsoukromější zážitky. Navíc neustále vypráví vtipy, které nejsou vtipné. Přitahuje pozornost na sebe a nechápe, že je všem pro smích. „Kamarádi se diví, proč s ní jsem. Někdy to vlastně nevím ani já sám.
Po většinu času s ní se za ni stydím a byl bych raději, kdybych neexistoval. Ale přesto ji miluji. Nějakým způsobem se nám podařilo založit rodinu a přes všechny ty trapné situace bych ji nikdy nevyměnil za jinou.“
Autor: Šárka Cvrkalová
