Někdy si člověk něčím zkrátka musí projít, aby pochopil. Pokud nezažijete skok padákem, nedá se popsat ten pocit. Pokud se nezamilujete, nedokážete pochopit lásku. A pokud se vám nestane něco opravdu šíleného, neuvěříte, že je to možné. Přesně těmito slovy popisuje Jan svůj život.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Nikdy jsem nevěřil na znamení, léčení pomocí bylinek, kartářství a další alternativy. Jenže po nedávné zkušenosti mi došlo, že bych možná svůj postoj mohl přehodnotit,“ píše Jan na úvod svého e-mailu.
„Moje žena je můj přesný opak. Všechno řeší tak trochu po čarodějnicku. Na nemoci si zásadně míchá domácí lektvary z bylinek, na důležité věci se ptá kyvadla, a jednou za čas zajde dokonce ke kartářce. A já jí to neberu, jen jsem tomu donedávna sám věřit odmítal.“
Dlouhé roky jsme se snažili o miminko
Jan a jeho žena Helena se dlouhé roky pokoušeli založit rodinu. Jenže lékaři jim oznámili, že je to u nich téměř nemožné. „Já i moje žena jsme se ukázali být problémovým faktorem,“ píše. „U obou se vyskytly problémy, které nám zkrátka v početí bránily.“
Podle Jana ale jeho žena nikdy nepřestala doufat. Při milování pár nikdy nepoužíval antikoncepci, přesto se ale dlouhé roky nic nedělo. „Helena se celou dobu radí s lidmi, které jsem já považoval jen za šarlatány.
Ti jí předepsali spousty bylinek a alternativních postupů, které mají zvýšit šance na otěhotnění, ale ani tak se nic nedělo. A tak jsme začali ztrácet naději. Koho by napadlo, že těsně před čtyřicítkou se na nás usměje štěstí?
Přišla domů nadšená, nechtěl jsem jí brát úsměv ze rtů
Když Helena přišla před pár měsíci ze svého pravidelného sezení s kartářkou, zářila nadšením. Oznámila svému manželovi, že jí žena slíbila miminko. „Prý stačí, když budeme oba používat speciální bylinky, které jí prodala,“ píše čtenář.
„Byl jsem k tomu samozřejmě skeptický, ale nechtěl jsem jí říkat, že v jejích devětatřiceti těžko otěhotní. Přesto jsem jí udělal radost a čaj z bylinek jsem několik dní pil. Docela mi vlastně zachutnal,“ přiznává.
Stalo se nemožné
„Zhruba dva měsíce po návštěvě u kartářky mi žena oznámila, že má zpoždění s menstruací. Začal jsem sice mít příjemný pocit v žaludku, ale stejně jsem si říkal, že to nemusí nic znamenat.
O týden později mi sdělila, že si dělala těhotenský test a vyšel jí pozitivní. Nemohl jsem tomu uvěřit. Po první návštěvě u lékaře ale bylo jasné, že se nám opravdu narodí miminko,“ píše nadšený Jan.
Oba mají obavy, těhotenství je totiž jak kvůli zdravotním problémům, tak kvůli vysokému věku Heleny poměrně rizikové. Na druhou stranu je tu věc, která Jana uklidňuje.
„Nikdy by mě nenapadlo, že to řeknu, ale kartářka mojí manželce mezitím ještě předpověděla, že se nám narodí zdravý chlapeček. A já opravdu začínám věřit tomu, že by na jejích věštbách mohlo něco být.“
Jan po dlouhé době začal některým věcem věřit a dávat naději i do toho, co dříve odmítal. Jak sám píše, doufá, že se mu to jednou nevymstí. Na druhou stranu jim běžní doktoři dali šanci jen minimální, zatímco „šarlatánka“, jak on sám říká, jim poskytla naději.
Autor: Šárka Cvrkalová
