U manželky v kanceláři byl tak často, že by se tam dokázal orientovat i poslepu. Často jí pomáhal a věděl prakticky o každém listu papíru. Toho dne ale objevil zásuvku, o které doposud vůbec nevěděl. Samotný objev tajného šuplíku ho zaskočil. Měla snad jeho žena co skrývat?
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Často mě žádala o pomoc
Já i moje žena pracujeme ve stejném oboru. Už roky se věnujeme realitám, byť byly časy, kdy se prodeji moc nevedlo a my uvažovali, zda toho raději nenecháme.
Moje žena je sice šikovná a v mnoha ohledech má můj obdiv, ale často žádala moji pomoc. Neměl jsem problém jí vyhovět.
I proto jsem byl v její kanceláři často. Znal jsem každý dokument, každý šanon a každou poličku. I kdyby mi zavázali oči, zorientoval bych se.
Má přede mnou tajemství?
Myslel jsem si, že manželčinu kancelář znám jako tu svoji. Jednoho dne mě tam nechala samotného, jela na prohlídku nemovitosti určené k prodeji.
Posadil jsem se k ní ke stolu a pustil se do papírů, se kterými chtěla pomoci. Zrovna jsem něco psal, když propiska začala vynechávat.
Hledal jsem na stole, ale nenašel. Prohledal jsem jeden šuplík, potom druhý šuplík a pak jsem narazil na něco, co jsem nečekal.
Tajnou zásuvku. Hned mi problesklo hlavou, zda má manželka přede mnou nějaké tajemství. Vždyť jsme si vždycky říkali všechno!
Z obsahu té zásuvky se mi udělalo špatně!
I když to byla očividně tajná zásuvka, kterou neměl nikdo najít, nebyla zamčená. To mi usnadnilo přístup do ní.
V zásuvce byla hromada papírů, nějaké složky, zkrátka nepořádek. Stačilo mi podívat se na prvních pár dokumentů a udělalo se mi zle.
Byly to papíry od půjček, které měla na sebe napsané moje žena. Některé ty půjčky byly očividně staršího data. Našel jsem papír, který jasně potvrzoval, že si půjčku vzala už před deseti lety!
Manželství ve lži
Byl jsem z toho opravdu vedle. Nečekal jsem, že najdu takové tajemství, které jasně hovořilo o tom, že mi moje žena roky lhala.
Z papírů jsem se dočetl, že si brala půjčky opakovaně. Vždycky si vzala půjčku, pomocí které splatila tu předchozí, a takhle pořád dokola.
Ani o jedné z těch půjček jsem nevěděl. Znamenalo to, že mi roky lhala, tahala mě za nos. Za co utrácela ty peníze? Nebyly to malé částky!
Nedokázala mi to vysvětlit
Když se žena po schůzce s klientem vrátila zpět do kanceláře, úsměv, který měla na tváři, ji při pohledu na můj vážný výraz okamžitě přešel.
Dožadoval jsem se vysvětlení. Žena se rozbrečela, ale to mě neobměkčilo. Chtěl jsem vědět, na co byly ty peníze a proč mi lhala.
Nedokázala mi to vysvětlit. Zmateně plácala páté přes deváté, mezi vzlyky jí nebylo rozumět. Nic jsem z toho nepochopil, ale můj vztek to nezmírnilo.
Od té chvíle to mezi námi doslova visí. Je mezi námi nepříjemné dusno, už své ženě nedokážu věřit. Ani nevím, jestli si třeba nevzala další půjčku…
Autor: Natálie Kabourková
