Někdy je lepší člověka nechat, aby si své problémy vyřešil sám. Janin přítel David se snažil jí jen pomoci, ve skutečnosti ale všechno jenom zhoršil. Teď Jana v práci bojuje, aby vůbec mohla zůstat, a nad jejím vztahem se smráká. Ona ale doufá, že všechno zvládne zdárně vyřešit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Vždycky jsem Davidovi říkala, že jsem silná a soběstačná žena. On se ale pořád musí snažit mi s něčím pomáhat. A někdy to nedopadne úplně podle jeho představ,“ popisuje čtenářka svou domácnost.
Když nastoupila do nové firmy, zpočátku se jí v ní velmi líbilo. Pak ale musela hodně pracovat po nocích a její přítel se začal cítit odstrčený. Nejprve ji přemlouval, aby si se šéfem promluvila. Když ale pochopil, že to nikam nevede, zavolal mu on sám.
Řekl šéfovi něco, co neměl
David si myslel, že se za svou přítelkyni postaví, ale místo toho pokazil, co se dalo. Nejprve se snažil jednat mile, požádal jejího šéfa, aby nedával Janě tolik nočních směn, on mu na to ale odpověděl, že Jana je soběstačná a měla by si to vyřešit sama.
„Měl pravdu, ale David se ani tak nevzdal. Řekl šéfovi, že toho mám hodně, zmínil se i brigádě, kterou dělám z domu. O té ale můj šéf nevěděl a zaskočilo ho to. Pak teprve Davidovi oznámil, že jsem si noční vybrala sama.“
Šéf by byl podle všeho raději, kdyby Jana pracovala přes den. Ona mu ale řekla, že má nemocné rodiče, o které se stará. Proto chodí na noční. Tuto lež si vymyslela, aby zvládala dvě práce najednou.
„Davidovi jsem to neřekla. Kdybych mu svěřila tajemství o tom, jak se dřu dobrovolně, nejspíš by se mi to snažil rozmluvit. Takhle si myslel, že noční dostávám navíc, přitom jsem si je ale zařídila sama,“ přiznává se.
Když se Janin šéf ale dozvěděl, že má jeho zaměstnankyně k práci ještě brigádu, další den s ní promluvil. Myslel si prý, že je to jen dočasné a ona zase bude pracovat přes den se zbytkem týmu, jakmile se jí uzdraví rodiče.
„Pokud prý chci dál lhát a udržovat si dvě práce, mohlo by se mi taky stát, že poletím. Nejhorší na tom bylo, že jsem to nečekala, protože teprve, když mi to řekl, jsem zjistila, že s ním David mluvil,“ dodává čtenářka.
Zachraňuji, co se dá
Jana přišla domů z práce zklamaná, ale i naštvaná. S Davidem se pohádala a nějaký čas spolu nemluvili. Brigádu ukončila, do práce začala chodit přes den, ale i tak je na ní šéf naštvaný a dává si pozor na jakoukoli její chybu.
„David se mi neměl motat do pracovních záležitostí, je to jeho chyba. Dokud nezačal jednat, všechno bylo v pořádku. Když jsem mu ale tohle řekla, naštval se a nemluvil se mnou,“ píše čtenářka.
I když se Jana po čase s Davidem usmířila, nad jejich vztahem se vznáší bouřkový mrak. Hádají se teď kvůli každému nesmyslu a je pro ně těžké si vzájemně věřit. Ona ale doufá, že se to všechno nějak spraví.
„Zachraňují, co se dá. V práci makám naplno, abych si šéfa zase získala na svou stranu. S Davidem se snažím vycházet a ustupovat. Snad se to nakonec celé urovná, je pravda, že jsem na tom jistý podíl měla i já,“ přiznává.
„Kdybych mu nelhala, asi to mohlo celé dopadnout jinak. Na druhou stranu, kdyby nelhal on mně, dopadlo by to jinak zcela určitě. Teď jenom přemýšlím, jak ty napáchané škody napravit.“
Autor: Šárka Cvrkalová
