Jana a její manžel Filip se před několika lety domluvili, že další miminko neplánují. Měli dvě zdravé a krásné děti a podle Filipa to byl naprostý ideál. Jenže Jana před časem neplánovaně otěhotněla, a nakonec se rozhodli si miminko nechat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Zpočátku byli manželé trochu rozpačití. Jana si připadala na malé dítě už moc stará a její o pět let starší manžel zpočátku rovněž nevypadal nadšeně.
Váhali jsme, jestli si miminko nechat
Jana se pár dní necítila dobře. Nejdříve si myslela, že na ni něco leze. Přisuzovala své pocity i únavě a vysokým nárokům, které na ni byly kladeny v práci. Jenže pak se nedostavila menstruace…
„Pozitivní těhotenský test byl pro mě obrovský šok,“ netají se Jana. „Udělala jsem si ho prostě jen tak, protože jsem to nedostala, a když se tam objevily dvě čárky, rozbrečela jsem se,“ píše a dodává, že se nyní stydí za to, že neplakala štěstím, ale spíše zoufalstvím.
S manželem potom váhali, jestli si miminko nechat. Měli už dvě děti a před několika lety se oba shodli na tom, že další dítě už nechtějí. Ani jeden se na to necítil.
Manžela jsem musela přemluvit
Janě se to rozleželo v hlavě a dospěla k názoru, že si miminko nechá. Přišlo sice neplánovaně, ale pro ni to byl přece jen dar. Jenže u svého muže narazila.
„Manžel byl proti, prý se na dítě necítí, připadá si starý, a navíc se bojí, že to po finanční stránce nezvládneme,“ popisuje Jana reakci svého muže. „Svěřil se mi také, že se těšil, až naše dvě děti povyrostou, abychom si konečně mohli užívat,“ dodává.
Nakonec ale Jana svého muže přemluvila. Dalo jí to hodně práce. Uvědomovala si, že se kvůli miminku budou muset vzdát svých plánů. Ale rozhodli se do toho jít.
Něco před manželem tajím
Před pár týdny byla Jana na kontrole u svého lékaře, který jí prováděl screening v 1. trimestru. Na základě tohoto vyšetření vyšlo najevo, že miminko, které Jana čeká, má vysoké riziko Downova syndromu.
„Když mi to doktor sdělil, plakala jsem,“ netají se Jana. „Nechápala jsem proč? Proč zrovna moje dítě? Přesto jsem od první chvíle věděla, že to pro mě není důvod se dítěte vzdát,“ dodává odhodlaně.
Svému muži to ale neřekla. Bojí se, že kdyby znal pravdu, buď by ji nutil k potratu, nebo by udělal něco ještě horšího – opustil by ji i děti. A to si Jana neumí představit.
„Zatím jsem mu nic neřekla, ale vím, že má právo to vědět,“ uvědomuje si Jana. „Šíleně se ale bojím, jak bude reagovat. Co když od nás odejde?“ strachuje se Jana.
Autor: Natálie Kabourková
