Když jsem poznal Magdu, mé srdce k ní okamžitě zahořelo láskou. Byla přesně tím typem ženy, pro který jsem měl vždycky slabost: něžná blondýnka s krásným úsměvem, milá a přátelská. Člověk by řekl, že je naprosto dokonalá. V mých očích by byla. Má jen jednu jedinou chybičku: nesnáší moji matku.
Už od začátku jsem tušil, že tudy cesta nepovede
Magdu jsem poznal před deseti lety. Tehdy jsem byl ještě nevybouřený mládenec, který si hodně užíval života. Magda mi ale ukázala, že život může být také o něčem jiném než o mejdanech a popíjení s kamarády. Ukázala mi, že se dá žít v klidu, užívat si, ale nijak to nepřehánět. A právě proto jsem si ji zamiloval.
Když jsem ji po půlroční známosti představoval matce, doufal jsem, že si dvě nejdůležitější ženy mého života padnou do oka. K matce jsem měl blízko, protože jsem vyrůstal jen s ní, když od nás otec v mých šesti letech odešel. Skutečnost ale byla jiná. Matka Magdě ani trochu nesedla.
Před svatbou ji tolerovala, po svatbě přišel zlom
Než jsem si Magdu vzal, tak nějak moji matku tolerovala. Snášela její návštěvy. Sice namítala, že se vídáme až příliš často, ale vždycky to přešla. Zlom přišel po naší svatbě, kdy mi Magda dala jasně najevo, že si nepřeje, abych se s matkou stýkal tak často. A už vůbec nechtěla, aby matka chodila k nám domů, v čemž jsem já naopak neviděl vůbec žádný problém. Má žena ale byla proti a já se, zaslepený láskou k ní, velmi rychle přizpůsobil.
Zdroj: 123RF.COM
Věnovala mi celý život, já se jí odvděčil tím nejhorším způsobem
Nemám žádného sourozence a celý život jsem strávil pouze s matkou. Otce si pamatuji jen tak lehce, byl jsem malé dítě, když odešel k milence. Matka mi věnovala celý svůj život. Jako samoživitelka to neměla jednoduché, musela mít dvě práce, aby nás uživila a aby mi mohla vše dopřát. Jako dítě jsem nestrádal, ale to, co pro mě udělala, jsem dokázal ocenit až v dospělosti.
Přesto jsem se matce odvděčil tím nejhorším způsobem: vyměnil jsem ji za svou ženu. Ta mě totiž donutila, abych s matkou přerušil kontakt. Nesnášela ji a nesnesla představu, že se vídáme. Postupem času omezila styk na návštěvu jednou za měsíc. Poté z toho byla návštěva jednou za čtvrt roku. Po osmi letech manželství už jsem matku nesměl vídat vůbec.
Byla to chyba
Jsou to dva roky, co jsem matku neviděl. Magda mi to zakázala a já blbec ji poslechl. S matkou se nevídáme, nepíšeme si ani si nevoláme. Teď už vím, že jsem se zachoval jako hlupák a projevil jsem se jako nevděčník. Rád bych s matkou kontakt obnovil, ale bojím se dvou věcí: co by na to řekla má žena a jestli by mi matka vůbec dokázala odpustit.
Autor: Nikol Kolomazníková
