Bydlíme na vesnici, kde se nikdy nic neutají. Náš dům stojí na kopci a zhruba před pěti lety si pod námi v dolíku postavila dům realitní makléřka, žena od pohledu bohatá, ale zároveň se smyslem pro život na vesnici. Nestydí se sáhnout po práci, chodí na procházky se svým psem, se mnou i mou manželkou si skvěle rozumí.
Jsme rádi, že se do místa přistěhovala právě ona. Často nám vypomůže se zahradou, zajímá se o naše děti, je milá. Nikdy jsme s ní neměli žádný problém. Ačkoli po vesnici o ní běžely drby, že svého manžela okradla při rozvodu o všechno, my nepatříme k těm, kteří by měli předsudky.
Vodí si domu mladé muže. Střídají se u ní jako na běžícím páse
Je mi jedno, jestli střídá mladíky jako ponožky. Každý máme nějakou zálibu. Vím, že na povídačkách o jejím rozvodu nejspíš něco bude, protože téměř každý den si vodí domů někoho nového. Ale je to konec konců její život. Nijak nás tím neomezuje a chová se k nám vždy dobře. Přesto rád pozoruji, koho si přivedla tentokrát.
Zpočátku jsem si myslel, že k ní na návštěvu jezdí její syn. Když ale blonďatého mladíka po týdnu vystřídal černovlasý a hned druhý den zrzek, došlo mi, že to nejspíš nebude rodinná sešlost. Každé odpoledne sedím v kuchyni u stolu a sleduji, s kým přijde z práce tentokrát. Občas se sázíme s manželkou, jakou barvu košile bude její nový objev mít.
Tiše jí závidím. Ženě bych to nikdy nepřiznal
Svou manželku miluji a nikdy bych ji nepodvedl. Mnozí by si mysleli, že sousedka je proradná potvora, která manžela vyměnila za desítky mladíků. Ale já jí svým způsobem závidím. Její milenci pravděpodobně vědí, že jsou s ní jen na jednu noc. Nevypadá jako někdo, kdo by denně bojoval s náporem SMS od zhrzených expartnerů. Zkrátka si jenom užívá života po svém.
Já jsem se svou ženou spokojený a nejde ani tak o to, že bych si chtěl užít sex s někým dalším. Spíš závidím naší sousedce flegmatičnost, s jakou si vodí domů chlapce. Je jí jedno, co si o ní kdo myslí. Ví dobře, že na vesnici získá špatnou pověst, ale přesto je schopná užívat si života. I na úkor toho, že si o ní bude celá vesnice šuškat špatné věci. Někdy bych si trochu té její lhostejnosti půjčil, možná bych se potom rozhodoval v mnohých životních situacích jinak.
Autor: Šárka Cvrkalová