Když se před deseti lety Jaroslav rozváděl, myslel si, že už novou lásku nepozná. Jeho žena si tehdy našla milence a po několika měsících tajného vztahu se rozhodla říci svému muži pravdu a odejít od něho.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Bolelo to, trvalo mi tři roky, než jsem si začal hledat novou partnerku. Vystřídal jsem jich poměrně dost, než se na mě zase usmálo štěstí,“ přiznává. „Žádná totiž nebyla taková jako moje první žena.“
Když Jaroslav poznal Zdenu, konečně se znovu zamiloval a došlo mu, že může ještě pocítit to, co kdysi. S novou přítelkyní, kterou si po třech letech známosti vzal, poznal i novou rodinu.
Její dcera s manželem jsou báječní. Trochu mě ale trápí vnučka Karolína
„S rodinou své současné ženy jsem se dlouho neznal. Žili totiž v zahraničí, ale před dvěma lety se přestěhovali zpět do Čech a já měl konečně to štěstí se s nimi seznámit,“ vypráví Jaroslav.
Dceru své manželky popisuje jako pracovitou a milou maminku od rodiny, která by pro svou dceru udělala cokoli. Stejně tak její manžel se snaží k jedinému dítěti, které spolu mají, přistupovat se vší láskou.
„Karolína je jejich jediné dítě. Dnes je jí sedmnáct let. Rodiče pro ni dělají všechno, dlouho se prý totiž snažili znovu otěhotnět, ale nebylo jim to přáno,“ vykládá Jaroslav.
„Oni i moje manželka Karolínu milují nade vše. Proto se trochu bojím jim svěřit to, co mě trápí. Karolína je milá a hodná holka, mám ale pocit, že mi projevuje trochu víc náklonnosti, než je zdrávo.“
Každý den je u nás. Pořád se na mě usmívá a flirtuje se mnou
Jaroslav ve svém e-mailu píše, že od doby, kdy se Zdenčina rodina přistěhovala zpátky do Čech, je u nich Karolína skoro každý den. Normálně by mu to samozřejmě nevadilo.
Jenže jeho nevlastní vnučka se v jeho přítomnosti chová divně. Podle Jaroslava se na něho neustále usmívá, někdy s ním dokonce i flirtuje, když jsou spolu sami.
„Je to zvláštní. Ona samozřejmě ví, že nejsem její příbuzný, ale také ví, v jaké je situaci. Navíc jsem o mnoho let starší, nemyslím si, že by to bylo normální,“ dodává čtenář.
„Rodině se svěřit nemohu. Bojím se totiž, že by mi nevěřili, že bych udělal akorát zbytečné haló kolem něčeho, co ani nemusí být pravda,“ uznává.
Sám čtenář si totiž není jistý, co se to vlastně mezi ním a jeho nevlastní vnučkou děje. „Třeba si to všechno jenom nějak špatně beru. Na druhou stranu mám chvíle, kdy si říkám, že tohle je přece zcela jasné.“
Prozatím se Jaroslav rozhodl mlčet a svěřit se pouze anonymně naší redakci, aby si ulevil od starostí. Doufá, že se všechno brzy samo vyřeší a situace se nebude příliš rozvíjet.
Autor: Šárka Cvrkalová
