Výpověď z bytu přišla nečekaně. Jindra a jeho žena se museli odstěhovat za krátkou dobu a bohužel se jim nepodařilo najít vhodný pronájem. Proto souhlasili s nabídkou nastěhovat se k tchyni, která žila v prázdném domě úplně sama.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Jindra z tohoto rozhodnutí nebyl zpočátku nikterak nadšený. Bydlet pod jednou střechou s matkou své ženy? Do toho by dobrovolně mnoho mužů nešlo. Jindra však netušil, že pravý šok teprve přijde.
S majitelem bytu nikdy nebyla řeč
V tom bytě jsme bydleli třináct let. S jeho majitelem nikdy nebyla pořádná řeč, ale nějak se s ním vyjít dalo. Sem tam udělal nějaký naschvál, ale třináct let nebyl větší problém.
Jednoho dne nám přišla výpověď z bytu – shodou okolností nám majitel smlouvu ukončil tak šikovně, že dva měsíce na vystěhování padly přesně na den, kdy nám končila nájemní smlouva. Nikdy nám nedal smlouvu na neurčito, vždy maximálně na dva roky.
Tentokrát jsme se s ním nedomluvili. Ze sousedských řečí jsme pochopili, že byt potřebuje pro někoho z rodiny a je pro něho jednodušší nás odstranit z cesty. Tak jsme to museli přijmout tak, jak to bylo.
Najít pořádný pronájem se ukázalo jako pěkná fuška
Hledali jsme s manželkou slušný pronájem, ale jak se ukázalo, nebylo to vůbec jednoduché. Když už nějaký byt stál za to, chtěli za jeho pronájem strašné peníze.
Čas se nám krátil a my museli najít nějaké řešení. S tím nakonec přišla moje tchyně, která nám nabídla, abychom se nastěhovali k ní.
Byla to již dáma v letech, po smrti manžela žila sama, sem tam si našla nějakou známost, ale co já si pamatuji, nikdy jí to nevyšlo. Manželka byla z tohoto nápadu nadšená, mně se to moc nezdálo. Přesto jsem nakonec souhlasil.
Zaskočila mě nečekaným požadavkem. Vyrazila mi tím dech!
Několik prvních týdnů jsem byl v rozpacích, ale poté se situace uklidnila. Tchyně si hleděla svého, nás si nevšímala a my měli svůj klid.
Nakonec jsem začal být rád, že jsem s tímto nápadem souhlasil. Bylo to jen dočasně, to jsem říkal od začátku, ale především jsem viděl, že je moje žena v blízkosti své matky šťastná. A za to mi to stálo.
Dva měsíce od nastěhování byla rodinná oslava. Něco jsme vypili, dobře jsme se bavili. Hosté se postupně rozutekli, a nakonec jsem zůstal v tichém domě jen já a moje podnapilá tchyně. Moje žena odešla spát, alkohol jí nikdy nedělal dobře.
Seděli jsme v obýváku, řešili neurčité věci a pak to přišlo. Tchyně mě zaskočila žádostí, se kterou jsem nepočítal a kterou mi naprosto vyrazila dech!
Chtěla se mnou mít tajný poměr
Tchyně se mnou chtěla mít románek, o kterém by její dcera neměla ani tušení. Byl jsem v šoku! Sice už měla své roky, ale vypadala stále velmi dobře. Ale pořád to byla matka mojí manželky, panebože!
Nevěděl jsem, jestli o tom říci své ženě, nebo ne. Bál jsem se, že by mi nevěřila. Tchyně měla neustále nějaké narážky, očividně to myslela vážně, nebylo to jen alkoholem, kterého toho večera vypila poměrně dost. Dlouho mě to trápilo.
Nakonec jsem se ženě přiznal. Nejdříve vyváděla, poté mi nadávala a následně mě osočila, že lžu. Tři týdny se mnou nemluvila, ale pak se cosi změnilo – vyrukovala s tím na svou matku a dle její zaskočené reakce pochopila, že jsem mluvil pravdu.
Ráz na ráz jsme se odstěhovali do jednopokojového bytu, který se stal nouzovým řešením. Hledáme něco lepšího, pro mě je to ale rozhodně mnohem lepší varianta než žít pod jednou střechou s tchyní, která po mně chtěla něco, čeho bych ani ve snu nebyl schopný.
Autor: Natálie Kabourková