Jindřiška se se svým mužem Vaškem seznámila už před třiceti lety. I když je její manžel o 10 let starší a hodně lidí jim říkalo, že vztah nevydrží, oni dokázali, že to není pravda. Navíc se ukázalo, že v mnoha ohledech je Vašek dnes dokonce vitálnější.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Máme spolu tři děti, dokonce jedno vnouče. Bydlíme v malém domku se zahradou, takže se udržujeme v kondici prací okolo, rádi jezdíme na výlety a na túry,“ svěřuje se Jindřiška. „Taky jsme oba hodně společenští,“ dodává.
Jindřiška ještě pracuje, zatímco její muž je už v důchodu. I když ona sama tráví nějaký čas v práci, mají stále hodně prostoru na to, aby trávili volné chvíle s přáteli. Nějaký ten večírek tak u nich není výjimkou.
Hodně se toho u nás vypije
„Skoro každý víkend se u nás schází kamarádi. Máme si pořád o čem povídat, i když se tomu docela divím. A nebudu lhát, s alkoholem je to docela veselé, někdy se v pěti lidech vypije za večer i deset láhví vína,“ směje se.
„Jenomže dřív jsme hodně pili a hodně si povídali. Poslední dobou je to o tom, že já o všechny důležité věci přijdu. Pokud se s nimi, a především s mým mužem, snažím udržet krok, obvykle rychle odpadnu,“ přiznává.
Podle Jindřišky není výjimkou, že některý z jejich přátel někdy zůstane až do rána, mnohokrát se dokonce stalo, že se někdo opil až do němoty. Dříve to ale nebývala ona. Poslední dobou manželovi nestačí.
Když nebudu pít, nezapadnu
Jindřiška nikdy neměla problém s pitím. Když si dala o skleničku nebo dvě méně, nikdo si ani nevšiml. Jenomže když si její manžel nalívá už čtvrtou a ona ještě nedopila první, připadá si hloupě.
„Já vím, že bych tohle asi neměla řešit. Měla bych být ráda, že se držím při zdi, že tolik nepiju, alkohol asi v takovém množství není ideální. Na druhou stranu je to jednou týdně a nemyslím si, že by kdokoli z nás byl nějaký alkoholik,“ ujišťuje.
„Pijeme jenom proto, že je to zvyk, že se to zkrátka hodí k debatě. Jenomže když se omezím a oproti ostatním jsem pozadu, tak se mi smějí, neustále mě povzbuzují a srovnávají mě s manželem.
Prý bych se měla stydět, že toho nedám dvakrát tolik, co ve svém věku on,“ dodává. „A ačkoli je to trochu ironické, já se opravdu stydím. Nechápu, že mu nestačím, a cítím se hloupě, že o deset let starší chlap toho vydrží víc než já.
Někdy podvádím
Jindřiška se dokonce svěřila, že občas, když se nikdo nedívá, podvádí. Vylévá ze své sklenky alkohol do dřezu nebo předstírá, že si dolévá plnou, ačkoli vlastně dolila jen polovinu. „Je to trapné,“ píše.
„Neměla bych se stydět za to, že nepiju nepiji tolik jako můj muž. Ale dříve jsem mu stačila a mám pocit, že je najednou něco špatně. Když si dám to co on, během hodiny odpadnu a ráno se pak dozvídám, jaká byla beze mě na večírku zábava…“
Autor: Šárka Cvrkalová
