Bylo to jen pět minut. Jindy tak kratičký čas, nad kterým by se nikdo ani nepozastavil, však Jiří vnímá jako těch nejhorších pět minut v jeho životě. Ještě nikdy se prý necítil tak nepříjemně a zároveň nervózně.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Odhodlával se k tomu už delší dobu. Sebrat odvahu bylo nakonec daleko těžší, než si myslel. Na těch pět minut studu a strachu bude vzpomínat do konce života. Také proto, že mu naprosto změnily život.
Nikdy jsem nebyl spokojený
Jiří a jeho žena Klára ještě před nedávnem působili jako tradiční spokojená rodinka. Vzali se před patnácti lety po čtyřletém vztahu a do manželství přivedli celkem tři děti.
Jiří si ale ve svém e-mailu postěžoval, že se dlouhé roky trápil. Aniž by se komukoli svěřil, dusil v sobě tíživé pocity nespokojenosti.
„Dřív jsem si to neuměl vysvětlit,“ vysvětluje. „Něco mi chybělo, cítil jsem se nesvůj a něco uvnitř mi říkalo, že je to celé špatně,“ rozepisuje se v e-mailu, který nám poslal.
Vinu jsem dával sobě
Nikdo z okolí si ale Jiřího vnitřního boje nevšiml. Jak by také mohl? Nikomu nic neřekl a navenek předstíral, že je všechno v pořádku.
A to dokonce i před svojí ženou Klárou. Ani ta neměla tušení, že se její manžel celé ty roky trápí. On sám totiž dlouhou dobu nevěděl, co je příčinou.
„Dával jsem to za vinu jen sám sobě,“ pokračuje Jiří. „Moje žena je úžasná, kterýkoli jiný muž by ji nosil na rukou. Já ale cítil, že vedle ní nikdy nebudu šťastný,“ dodává.
Nemohl jsem sebrat odvahu
Jak šel čas, pocity vnitřní nespokojenosti se nevytrácely, ba naopak sílily. Jiří dlouho nemohl přijít na to, co je jejich příčinou. Až pak si konečně přiznal pravdu.
Když sám sobě poprvé přiznal, co vlastně celé ty roky stálo za tím, že se cítil nesvůj, nespokojený a že mu něco chybělo, pocítil neskutečnou úlevu. To ale nebylo všechno.
„Věděl jsem, že to musím říct ženě,“ píše Jiří. „Jenže jsem nedokázal sebrat odvahu. Dlouho jsem k tomu sám sebe přesvědčoval. Byl jsem srab!“ přiznává se otevřeně.
Nejhorších 5 minut mého života
Až po velmi dlouhé době se Jiří konečně odhodlal a řekl manželce pravdu. A nejen jí, přiznal se před celou rodinou a ty okamžiky popisuje jako nejhorších 5 minut jeho života.
„Postavit se před ženu, se kterou roky žijete, a vlastní děti, jež milujete, to bylo pro mě opravdu náročné,“ netají se. „O to horší ale bylo přiznat, že jsem gay. To byla ta pravda, kterou jsem si roky nedokázal přiznat,“ odhaluje Jiří své tajemství.
Čtěte také:
Ondřej (47): Na dceřině svatbě jsem se málem potrhal smíchy. Z tohohle byste odpadli i vy
Rodina byla v šoku. Manželka se rozplakala, nedokázala to vstřebat. Jiří jí dopřál čas, sám ho totiž potřeboval, když se s touto skutečností snažil vyrovnat. Nyní je to přes půl roku, co rodina i přátelé znají o Jiřím pravdu.
V závěru svého e-mailu napsal, že lituje, že k tomu nedospěl dříve. Nyní totiž konečně začíná spokojeně žít.
Autor: Nikol Kolomazníková
