Myslel si, že má doma dokonalou ženu. Nikdy by ho ani nenapadlo, že by mu mohla provést něco tak strašného. A i potom, co ho přátelé varovali, trval ve své hlavě na tom, že je to všechno jenom lež a že je jeho manželka bezchybná. Pak se ale spálil, když ji nachytal přímo při činu.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„S Erikou jsem byl sedm let. Nikdy by mě ani nenapadlo, že by to mohlo nakonec skončit rozvodem. Ale když jsem zjistil pravdu o jejím jednání, tak jsem zkrátka nemohl jinak. Nedokázal jsem být po boku někoho takového,“ píše Jiří.
„Ona mě sice přemlouvala a já jsem se chvíli bál, že ustoupím a odpustím jí. Nakonec jsem ale dokázal trvat na svém a dnes jsem za to rád. Moje exmanželka může dělat blbce zase z jiných,“ dodává.
Přátelé mi říkali, že ji často vídají s jinými
Jiří pracuje jako realitní makléř. Nikdy neví, kdy bude v práci a kdy zase doma. Často tráví celé dny na prohlídkách bytů nebo v kanceláři, a i po večerech někdy chodí za lidmi, kterým pomáhá s bydlením.
„Na svou ženu jsem se snažil mít hodně času. I tak to ale bylo očividně málo. Jednou jsem seděl večer s přáteli na víně a doslechl jsem se od nich, že poslední dobou vídají moji ženu často ve městě v doprovodu jiných mužů.
Několikrát prý dokonce někoho zvala k sobě. Podle nich to bylo hned jasné. Moje žena je mi nevěrná, a to hned s několika milenci. Jenomže já jsem jim nevěřil. Měl jsem za to, že mi závidí dokonalou práci a manželku,“ píše čtenář.
„Když jsem jim tvrdil, že to jsou jistě jen náhody, že může jít o známé, domů si možná pozvala opraváře nebo kamaráda, smáli se mi, že jsem naivní. Prý mě moje žena podvádí a já si to nechávám ještě líbit a zastávám se jí.“
Jiří nad tím odmítal přemýšlet. Své ženě důvěřoval, miloval ji, a to, co se doslechl, bral pouze jako pomluvy. Jiným by to možná hlodalo v hlavě, ale on to zkrátka odmítl jakkoli řešit. O to překvapenější byl, když zjistil pravdu.
V ten osudný den jsem ji nachytal přímo při činu
Jiří nikdy nevěděl, kdy přesně přijde domů. Ten večer měl naplánovanou schůzku s klientem, který mu ji ale na poslední chvíli odřekl. Byl rád, že může jít domů dříve, netušil ale, co ho potká.
„Byl jsem unavený. Jediné, co jsem chtěl, bylo lehnout si vedle manželky, přitulit se a jít spát. Jenomže když jsem dorazil domů, zjistil jsem, že vedle mojí manželky je už plno. V naší posteli se odehrávalo něco, co jsem vidět nechtěl.“
Jiří se podle svých slov i přes únavu naštval a vyhodil milence z domu tak rychle, že se pomalu nestihl ani obléknout. Pak začal křičet na svou ženu, že ho před ní přátelé varovali, ale on jim nevěřil.
„Byl jsem asi dost děsivý, protože se mi přiznala ke všemu, na co jsem se zeptal. Řekla mi, že opravdu má několik milenců, že prý se jí málo věnuji, a ona tak musela trávit čas s jinými. Po celou dobu přiznávání brečela a snažila se mě přemluvit, abych jí odpustil. Ještě ten večer jsem ji požádal, aby odešla.“
Jiří se nakonec nechal rozvést. Přátelům se omluvil za to, že jim nevěřil a považoval je za žárlivé. Oni to pochopili, takže Jiří měl naštěstí kolem sebe osoby, kterým se mohl svěřit. Ačkoli jeho láska k manželce ten večer pohasla, i tak to pro něho byla těžká životní situace, se kterou by se nerad vyrovnával sám.
Autor: Šárka Cvrkalová
