Dcera mi k narozeninám věnovala poukaz na víkendový pobyt ve wellness centru. Byl určený pro dvě osoby, mohla jsem si vybrat, koho vezmu s sebou. A já se rozhodla, že si užiji parádní víkend právě se svojí dcerou Martinou.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
Poslední měsíce pro nás byly náročné. Dceru její přítel Honza požádal o ruku, nyní tedy plánuje svatbu a já se jí snažím být nápomocná, jak jen můžu. Proto jsem byla nadšená, když souhlasila s tím, že na dva dny zvolní ve svých přípravách a pojede na wellness se mnou.
Těšila jsem se, že si užijeme holčičí víkend
Martina je už dávno dospělá. Když se nad tím zamyslím, dospěla nám hrozně rychle. Hned po střední škole se odstěhovala ke kamarádce, poté si pronajala vlastní byt.
Žila si svým životem a mně se samozřejmě kolikrát zastesklo, že už nemám tu svoji malou holčičku. O to více jsem si vážila okamžiků, které jsme mohly strávit společně.
Když přijala moje pozvání, těšila jsem se, že si užijeme holčičí víkend. Jen my dvě, někde v pěkném resortu, kde o nás budou pečovat.
Odpočinek jsme si zasloužily
Dcera poslední měsíce nežila ničím jiným než blížící se svatbou. To byl také důvod, proč jsme se nevídaly tak moc, jak bych si přála.
Ale chápala jsem to. Měla se vdávat, blížil se její velký den, bylo tedy logické, že se věnovala přípravám. Já jsem se snažila pomáhat.
Nevěděla jsem, jak daleko to zašlo
Když jsme dorazily na místo, ubytovaly jsme se a pak jsme už měly naplánované procedury. Byly jsme domluvené, že se potom sejdeme u bazénu a že si dáme vířivku.
Přišla jsem na místo první. Plavala jsem líně v bazénu a všimla si, že dorazila i dcera. Měla na sobě župan a pod ním plavky. V okamžiku, kdy si župan svlékla, aby mohla za mnou do bazénu, jsem se zděsila.
Jakmile jsem dceru uviděla v plavkách, došla mi slova. Okamžitě mi proběhlo hlavou, jak je možné, že jsem si ničeho nevšimla. Nevěděla jsem, že to dcera nechala zajít tak daleko, a pohled na ni mě dohnal k slzám.
Doufám, že to má pod kontrolou
Dcera byla šíleně hubená. Je pravda, že jsem ji v poslední době moc nevídala, a když už přece jen ano, byla oblečená. Neměla jsem, jak si toho všimnout.
Dcera si všimla, že brečím a chtěla vědět proč. Nejdříve jsem váhala, ale pak jsem jí řekla, že mi přijde moc hubená. Nezdravě vyhublá, vždyť jí čouhaly kosti. Ona se tomu jen zasmála a nad mými obavami mávla rukou. Prý jen hubne, aby byla pěkná nevěsta.
Tvrdila mi, že to má pod kontrolou a po zbytek našeho pobytu už o tom nepadlo ani slovo. Doufám, že ví, co dělá. Přesto si myslím, že její snaha být krásná, je už za hranou. Bojím se o ni.
Autor: Nikol Kolomazníková
