Říká se, že žárlivost je jedním z projevů lásky. Taky se říká, že kdo nežárlí, ten nemiluje. Já byl žárlivý odjakživa a nijak jsem se tím netajil. Podle mě člověk musí žárlit, když toho druhého miluje. Moje žena je ale opačného názoru. Podle ní je žárlivost obyčejným projevem nedůvěry. Přesto roky trpěla moje žárlivé projevy a scény, které jsem (často bez jediného důvodu) dělal.
Musel jsem mít přehled, kde je a s kým je
Svou ženu jsem si bral před osmnácti lety. Od samého začátku jsem chtěl mít přehled o tom, kde je a s kým je. Když chtěla jít s kamarádkou do baru, musel jsem o tom vědět. Když se zdržela po práci s kolegy na skleničce, musela mi to napsat. Chtěl jsem přesně vědět, s kým je a proč. Trpěla mi to a vždy mi od ní přišla zpráva, kde se zrovna nachází.
Zdroj: 123RF.COM
I přesto, že mi žena vycházela vstříc a pokaždé o sobě dávala vědět, nic přede mnou netajila a vždycky sama od sebe přiznala, s kým a kde byla, nebyl jsem nikdy úplně klidný.
Nelíbilo se mi, že se kolem ní motají
Před sedmi lety začala moje žena pracovat ve firmě, kde se to hemžilo muži. Byla tam jedna z mála žen, jinak samý chlap. A to se mi ani trochu nelíbilo. První roky jsem její zaměstnání toleroval, protože v něm manželka byla šťastná. Práce ji bavila a podle všeho se jí na dané pracovní pozici i velmi dařilo. I proto byla o tři roky později povýšena, což znamenalo více peněz a samozřejmě také více času stráveného v práci. A to obklopena muži, kteří ji díky povýšení museli poslouchat na slovo.
To jsem nechtěl. Proto jsem na ni doma naléhal tak dlouho, dokud nedala výpověď a nenašla si jinou práci. Pro mé potěšení začala pracovat v ryze ženském kolektivu. Viděl jsem, že tam není ani trochu šťastná natož spokojená, ale já byl klidnější, že se kolem ní nemotají uslintaní muži.
Došla jí trpělivost
Zdroj: 123RF.COM
Situace se změnila, když se kolem ženy začal motat její nadřízený. Okatě jí nadbíhal i přesto, že byla vdaná. Ačkoli ona se jeho pokusům jen smála a doma mi o nich s úsměvem vyprávěla, ve mně se vařila krev. Proto jsem ji donutil práci změnit znovu. Opět jsem ji přesvědčil, aby odešla a našla si práci někde jinde. Aby opět nastoupila do nového kolektivu, na nové místo, mezi úplně cizí lidi. A kvůli tomu ženě došla trpělivost.
Dala mi pomyslný nůž na krk: buď se začnu léčit se svojí žárlivostí, nebo ode mě odejde. Vyčetla mi roky kontrolování a stíhání, dala mi dost jasně najevo, že to přeháním. Vyčetla mi, že jí celé roky ani trochu nevěřím a neustále ji podezřívám z toho, že by mi snad mohla být nevěrná. Na závěr řekla, že už tak dál žít nechce, proto se mám rozhodnout. Buď i nadále zůstanu cholerickým žárlivcem, nebo budeme spolu.
A já se teď musím rozhodnout. Nejsem si ale jistý, jestli svou žárlivou povahu dokážu udržet na uzdě, abych o svou ženu nepřišel.
Autor: Nikol Kolomazníková
