Kamil a Alice tvořili téměř ideální pár skoro dvacet let. Rozuměli si a snažili se vzájemně si vyjít vstříc. Jejich děti spěly k dospělosti, když se Alice dozvěděla nepříjemnou diagnózu. Roztroušená skleróza. Vyhlídky nebyly vůbec lákavé. Kamil byl ale rozhodnutý jí do poslední chvíle stát po boku a postarat se o ni. I on je ale jenom obyčejný chlap se svými touhami a potřebami.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Byla to rána z čistého nebe
„Když lékaři zjistili Alici tu nemoc, nevěděl jsem, co si počneme. Bylo jasné, že časem přestane chodit do práce, a nakonec ztratí i soběstačnost. Co bude dál, jsem se neodvažoval domýšlet,“ popisuje Kamil.
Začalo jim strastiplné martyrium běhání po doktorech a léčitelích, kteří by Alici alespoň trochu ulehčili její nepříjemný osud. „Přidalo nám to rok trochu normálního života,“ líčí Kamil.
„Bylo nám jasné, že se vše bude jen zhoršovat, proto jsme se rozhodli žít na maximum. Alice dala výpověď v práci, já si vzal neplacené volno a cestovali jsme a užívali si jeden druhého,“ vzpomíná Kamil, který je dodnes vděčný, že mu zaměstnavatel volno umožnil.
Pak se ale Alicin stav začal postupně zhoršovat. „Nejdříve přestala chodit. Pak už si sama ani nedošla na toaletu. Museli jsme pořídit vozík a předělat náš byt na bezbariérový,“ konstatuje Kamil. Ale stálo to za to, Alice mohla být doma.
Osobní asistentka
Kamil musel zpátky do práce, aby rodinu uživil. O Alici se neměl kdo starat, proto jí sehnal osobní asistentku, která jí pomáhala s běžnými denními úkony.
„Všem nám to takto vyhovovalo. Helena byla příjemná mladá holka, která vše kolem Alice zvládala s přehledem,“ líčí Kamil. „Alice ji navíc měla ráda a brzy se skamarádily.“
Nemohla si ale nevšimnout, jak se Kamil, kterému už dlouho chyběly manželské hrátky, na Helenu dívá. „Byl jsem opravdu zoufalý, Alici jsem měl ale pořád rád a nedokázal jsem si představit, že bych ji podvedl,“ přiznává se Kamil.
Překvapivý návrh
Když přišel jednoho dne domů z práce, Helena už tam nebyla. Alice se tvářila tajemně, jak jen jí to její nemoc dovolovala.
„Navrhla mi, ať si seženu milenku, že jí to prý vadit nebude,“ vypráví zaraženě Kamil. „Byl jsem v naprostém šoku,“ dodává.
Alice si velmi dobře uvědomovala, že Kamil ještě nepatří do starého železa, a přestože ji má rád, má i své tělesné touhy, které potřebuje uspokojit. S těmi už mu ona nepomůže.
„Její láska ke mně byla tak veliká, že by překousla i případnou nevěru,“ uvědomuje si Kamil. „Od té chvíle jsem ji začal milovat ještě více a usmyslel si, že až do její smrti se nikdy nic takového nestane, “ uzavírá.
K Heleně se od té doby chová přátelsky, ale chladně, a Alici nosí na rukou, aby jí dopřál ty nejkrásnější možné poslední dny.
Autor: Kamila Mertlová
