S nečekanou žádostí přišla za svými rodiči dcera Karolína. Když rodičům řekla, co by si přála, oba dva byli v šoku. Karel si myslel, že na danou věc budou mít s manželkou stejný názor, ale to se přepočítal. Jeho manželka ho přesvědčuje, aby dceři vyhověli.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Myslel jsem si, že si ze mě dělá legraci. Je mi jasné, že se tyhle věci v dnešní době dějí, ale já jsem stará škola a v tomhle svoje dítě rozhodně podporovat nehodlám.
Do jediného dítěte jsem vkládal velké naděje
Asi jako každý chlap jsem si přál syna. Se ženou se nám ale poštěstilo jen jedno dítko – dcera Karolína. Chvilku mi to sice trvalo, ale nakonec jsem se smířil s tím, že syna mít nebudu.
Vědomí, že moje žena už další dítě mít nemůže, mě dohnalo k tomu, že jsem se o to více upnul na naši dceru. Karolína byla ukázkové dítě, dělala nám jen samou radost. Ve škole prospívala s vyznamenáním, cizí jazyky jí šly skoro stejně dobře jako mateřština a já do ní vkládal velké naděje.
Představoval jsem si, kam až to moje dcera dotáhne. Viděl jsem ji jako doktorku, možná i jako právničku! Hlavu na to určitě měla.
O svých vztazích nikdy moc nemluvila
Karolína byla vždycky upovídaná holka, ale byly věci, o kterých s námi rodiči nemluvila. Zejména pokud šlo o vztahy, byla tajemná.
Moc se nesvěřovala, s kým zrovna chodí a jestli někoho má, nebo ne. Nezajímal jsem se, jako táta bych stejně vedle své malé (ačkoli dávno dospělé) holčičky nerad viděl nějakého muže.
Možná jsme se ale s manželkou zajímat měli. Kdybychom se totiž trochu více starali a nenechávali dceři v tomto ohledu takovou volnost, nebyli bychom nakonec tak překvapeni.
Karolína za námi totiž přišla s překvapením. Zároveň měla i jednu prosbu. Když jsem slyšel, jak vypráví, pokoušely se o mě mdloby.
S manželkou se neshodneme
Když se nám dcera svěřila, že nemá přítele, ale přítelkyni, málem to se mnou švihlo. Mluvila o tom naprosto klidně, ačkoli je mi jasné, že ji to stálo hodně odvahy, aby nám něco takového přiznala.
To však nebylo to nejhorší. Poprosila nás, že by si chtěla svoji partnerku vzít. To už mě polévalo horko a v puse jsem měl sucho. Opravdu to myslí vážně?!
Dcera stojí o registrované partnerství a byla by ráda, abychom se toho obřadu účastnili. Prý se Simonou, jak se její přítelkyně jmenuje, čekají, až bude situace lepší a mohlo nás být více.
S manželkou máme na věc úplně jiný názor. Já tyhle věci prostě neschvaluji, jsem stará škola. Žena na mě ale tlačí, abych dceru podpořil. Prý si mám uvědomit, že je Karolína moje jediná dcera a jistě jí na tom záleží. Já o tom ale nechci ani slyšet!
Autor: Nikol Kolomazníková
