Zdá se to jako vtipná historka, Kristýna se ale svěřuje, že v ten den zuřila. To, co jí přítel provedl, se jí dotklo, a sousedé se proto rodině smáli ještě dlouho. Dnes je to příběh, kterému se směje i ona sama, vzpomíná si ale, jak ji tehdy Roman naštval.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Je to asi dva roky zpátky. Tehdy jsme se s Romanem sestěhovali a zvykali jsme si na nové společné bydlení. Oba jsme se museli začít v něčem omezovat, jeho večerní zlozvyk mě ale trochu obtěžoval,“ píše Kristýna.
„Říká se, že ženy tráví v koupelně hodiny. Jenomže v našem případě to bylo naopak. Každý večer si napouštěl vanu, ve které se tři hodiny válel. V koupelně bylo vydýcháno, když jsem chtěla jít na záchod, musela jsem vydržet, nebo si přisednout k němu,“ dodává.
Po jedné velké hádce udělal něco nečekaného
Kristýna říká, že i když koupelnu mohla použít, kdykoli byl Roman naložený ve vaně, občas se chtěla osprchovat a zkrátka jít spát, jenomže on měl před sebou ještě hodinovou lázeň. Také ji štvala spotřeba vody.
„Často jsem mu to vyčítala, ale nic moc se nezměnilo. Když šel jednou do koupelny, požádala jsem ho, aby to urychlil. Druhý den jsem měla ranní, a chtěla jsem si proto jít brzy lehnout.
Když mi odpověděl, že bude v koupelně tak dlouho, jako vždy, naštvala jsem se začali jsme se hádat. Nakonec na mě vyštěkl, abych si šla do koupelny první. Já jsem toho využila.“
Když ale Kristýna po deseti minutách koupelnu opustila, Roman nebyl v ložnici ani jinde v domě. A tak vyšla na dvorek a v pyžamu ho hledala. Pak ho spatřila, jak odchází od sousedů.
„To, co jsem viděla, mě dostalo. Roman odcházel brankou z pozemku od sousedů v bílém županu a s mokrými vlasy, s igelitkou v ruce. Když přišel ke mně, dal mi pusu na čelo, podal mi tašku a zeptal se mě, jestli mu pověsím ručník.“
Sousedé to vyprávěli snad úplně všude
Roman chtěl Kristýnu naštvat. Možná si z ní také udělat legraci. Proto sebral svoje věci na koupání a odešel se umýt k sousedům. Vysvětlil jim, jaká je situace, dokonce jim nabídl zaplatit za vyčerpanou vodu.
„Později mi řekl, že nic platit nemusel. Sousedům se jeho odplata líbila a podporovali ho. Byla jsem naštvaná i na ně,“ přiznává Kristýna. „Místo toho, aby mu vysvětlili, jak se má chovat, ho jako malé děti nechali udělat takovou věc.“
Sousedé pak historku o tom, jak se k nim Roman přišel vykoupat, protože mu to doma zakázala přítelkyně, vyprávěli každému. Brzy o tom věděla celá vesnice.
„Roman z toho měl legraci. Já jsem si ale připadala hrozně trapně. Kdykoli někdo mluvil o vodě nebo koupání, červenala jsem se a snažila jsem se nepřipouštět si, že jde o narážky na naši večerní hádku s netradičním koncem.“
Dnes je historka vtipnou součástí vztahu. Roman s Kristýnou se nakonec dohodli na kompromisu a on si dnes dopřává tříhodinovou vanu jenom třikrát týdně. Když navíc ráno čtenářka vstává, vždy ji nechá vykoupat se jako první.
Autor: Šárka Cvrkalová
