Pro Kryštofa bylo vždycky obtížné najít si přítelkyni. Od jiných mužů se totiž značně lišil a ženám to přišlo podivné. Když se seznámil s Magdou, mile ho překvapilo, že ona jeho odlišnost vnímá jako přednost. Radoval se, že konečně našel tu pravou.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Pohádkový vztah se ale rychle začal měnit v horor. To, co se Magdě na Kryštofovi zpočátku líbilo, jí po nějaké době začalo být na obtíž.
Babička mi kdysi řekla, že to se ženami nebudu mít jednoduché
Když mi bylo asi deset, můj nejlepší kamarád si našel první holku. Tehdy jsem mu záviděl, protože mít holku bylo něco extra. O mě žádná zájem neměla.
Nezlepšilo se to ani později. Během dospívání moji vrstevníci randili, kdežto já seděl doma. Pamatuji si, že mi moje babička jednoho dne řekla, že to nebudu mít se ženami jednoduché.
Tenkrát jsem její slova nechápal. Byl jsem kluk v pubertě, nešťastný z toho, že ho žádná holka nechce. Upínal jsem se k tomu, že až budu starší, zlepší se to. Jenže nezlepšilo.
Ženy se bály toho, jak odlišně se chovám
Dříve mi nedocházelo, že se možná chovám trochu jinak, než jak se na správného chlapa sluší a patří. Byl jsem možná jediný muž, kterého rozbrečela vánoční reklama.
Podobných zážitků mám na svém kontě hned několik. Citlivě vnímám smrt jakéhokoli zvířete. Prožívám odchod blízkých. Slzy do očí mi dokáže vehnat smutná píseň.
Moje dosavadní přítelkyně tohle chování nechápaly. Dokonce mohu tvrdit, že se ho i bály, protože u mužů na něco takového nebyly zvyklé.
Magda dokázala ocenit moji výjimečnost
Všude se píše o tom, jak by ženy rády vedle sebe měly chlapa, který se nebojí projevit emoce a který se nestydí za to, když brečí.
Když ale po svém boku někoho takového skutečně mají, tak se toho zaleknou. Zažil jsem to několikrát, takže vím, o čem mluvím.
Když jsem se seznámil s Magdou, byl jsem skeptický a bál se, že i ona rychle uteče, až zjistí, jaký jsem. Jenže ona to vnímala jako moji přednost a dokázala ocenit, že jsem oproti jiným mužům výjimečný. To mi dodalo naději, že jsem konečně našel tu pravou.
Z přednosti se stalo jedno velké mínus
Několik prvních měsíců jsem po boku Magdy prožíval něco, co s žádnou jinou ženou doposud ne. Mohl jsem před ní projevovat emoce, aniž bych se musel stydět, že se to na chlapa nehodí.
Magda mě chápala a brala takového, jaký jsem. Jenže pohádka trvala jen několik měsíců a poté se z přednosti stalo jedno velké mínus.
Přítelkyně jako kdyby otočila. Moje odlišnost, pro kterou se do mě dle svých slov zamilovala, jí na mě najednou začala vadit. Vyčítala mi každé něžné slůvko, kdykoli jsem dal najevo jakékoli city, útočila na mě, nadávala mi a ponižovala mě.
Opět jsem prožíval to, co vedle předchozích partnerek – výsměch, nepochopení, možná dokonce i odpor. Vydržel jsem to půl roku a poté se s Magdou rozešel. Nyní jsem už čtyři měsíce sám, mám totiž strach se seznamovat. Nechci opět prožívat to zklamání, že mě partnerka nebude brát takového, jaký jsem.
Autor: Nikol Kolomazníková
