Kryštof si před uzavřením manželství prošel mnohými problémy. Jeho žena je totiž Vietnamka a její rodina měla zpočátku problémy s tím, že si má brát právě Kryštofa. Nakonec se ale spory urovnaly a on doufal, že bude už žít pouze šťastně. Teď, když jejich první syn nastoupil do školky, řeší ale s učitelkami denně stejný problém – malý Péťa nezapadá do kolektivu a děti si s ním nechtějí hrát.
„I když nám pořád někdo nebo něco komplikuje život, my jsme pevně rozhodnuti veškeré nástrahy překonat a společně vyřešit. Teď právě přemýšlíme, že změníme pro synka školku,“ říká Kryštof.
Rodina mé ženy byla dlouho proti svatbě. Nakonec jsem ukázal, že jsem dobrý muž
„Moje žena patří k té části Vietnamců, kteří tu ještě žijí s rodinou a dodržují vietnamské tradice. Její otec i matka očekávali, že si najde někoho stejného, jako je ona. Když se zamilovala do mě, byli zásadně proti našemu vztahu.“ Vypráví Kryštof. Rozhodli se ale s přítelkyní ve vztahu pokračovat. „I když svou rodinu miluje a snažila sem jim dlouho vysvětlit, že je to v pořádku, oni zkrátka neustále vedli svou.“
Jak roky ubíhaly, Kryštof se se svou přítelkyní sestěhoval, začal zařizovat domácnost, prokázal se jako správný muž, který si poradí s každým technickým problémem a je pracovitý a dobře zajištěný. „Postupem času si její rodina prostě začala uvědomovat, že nejsem zas tak špatný chlap. Nakonec souhlasili i se svatbou.“
Když se nám narodil syn, byl jsem šťastný. On teď ale pláče, že se mu děti smějí
Malý Péťa oslavil nedávno páté narozeniny. „Se ženou chodíme do práce, a proto jsme se ho rozhodli dát do školky. Logicky do té, která je naší práci nejblíže, abychom ho vždy mohli vyzvednout při cestě domů. Teď to ale vypadá, že to není nejvhodnější místo.“
Téměř každý den se Kryštof i jeho žena setkávají se stejným problémem. Péťu vyzvedávají plačícího, vychovatelky jim vykládají, že celý den seděl v rohu sám, protože ostatní děti si s ním nechtějí hrát. „Syn je po manželce, takže je na něm vidět, že je jiný. Neviníme ty děti, že tomu nerozumí. Ale vychovatelky k tomu přistupují s klidnou hlavou, místo aby zasáhly,“ říká Kryštof.
Nelíbí se mu, jak se k jeho synovi ve školce chovají, a proto se rozhodl, že najde jinou. „Sice budu muset z práce zajíždět, abych ho vyzvedl, ale snad si tam najde kamarády. Věřím tomu, že změna prostředí udělá hodně. Nechci, aby náš syn trpěl. Za rodinu jsem vždy bojoval a hodlám v tom pokračovat.“
Kryštof
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Šárka Cvrkalová
