Leoš byl postaven do nelehké situace. Jeho tchyně mu dala zajímavou nabídku, která by v současné chvíli vyřešila nejeden jeho problém. Má to ale háček, pro který se Leoš stále nemůže rozhodnout, a neví, zda nabídku přijmout, nebo ne.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Od Leoše jsme dostali e-mail, prostřednictvím kterého se svěřil, co ho aktuálně tíží. Popsal nám svoji situaci a postěžoval si, že vůbec netuší, jak se má rozhodnout.
Krize dostihla i nás
Ačkoli to v posledních týdnech vypadá, že se situace nejen v České republice po období koronavirové krize opět dostává do zajetých kolejí, Leoš se v e-mailu přiznal, že i jeho se krize dotkla.
„V práci se už delší dobu mluvilo o tom, že není odbyt zboží a že vedení uvažuje nad propouštěním,“ píše Leoš. „Začal jsem mít strach, že třeba přijdu o práci.“
Ačkoli Leoš výpověď nedostal, vedení začalo své pracovníky posílat na tzv. 60 %, což se samozřejmě odrazí na finančním ohodnocení.
„Nikdy jsme si nežili na vysoké noze,“ vysvětluje, „ale nyní, když mám podstatně menší výplaty a žena na tom ve svém zaměstnání není lépe, se to zkrátka odrazilo na všem,“ zoufá si.
Tchyně mi dala nabídku, bohužel ale nevím, jak se rozhodnout
„Zaskočila mě moje tchyně, která mi jednoho dne zavolala a po telefonu mi sdělila, že našla způsob, jak nám trochu pomoci,“ pokračuje Leoš.
Vzápětí dodává, že ho tchyně svým nápadem mile překvapila. Nabídla mu totiž, aby pustili byt, který si za nemalé peníze pronajímají, a nastěhují se k ní. Místa má dost.
„V první chvíli jsem si říkal, že je to super,“ přiznává Leoš. „Začal jsem si to v hlavě hned všechno počítat a dospěl jsem k názoru, že by nám to vážně pomohlo,“ dodává.
Má to však jeden háček: tchyně a Leošova manželka spolu nemají dobrý vztah. Ačkoli se jedná o matku s dcerou, moc spolu nevychází. Vznikají mezi nimi rozepře a hádky.
Mám strach, že to nepřinese nic dobrého
Leoš stále váhá. Na jednu stranu si je vědom toho, že neplatit vysoký nájem je jedna z možností, jak pohodlně nastalou situaci ustát. Na stranu druhou má ze společného bydlení strach.
„Ženě jsem o tom ještě neřekl, je mi totiž jasné, že bude proti,“ stěžuje si. „Já bych do toho šel, finančně by se nám vážně ulevilo, nemluvě o tom, že by tchyně byla nadšená, že má přímo pod svou střechou vnoučata,“ uvažuje.
Na konci e-mailu přiznává, že má z toho všeho chvílemi hlavu jako pátrací balon. Je si ale vědom toho, že se bude muset brzy rozhodnout.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Je to těžké rozhodnutí. Nejdříve je třeba zmínit, že o takovéto situace je těžké hovořit v obecné rovině, protože bude hodně záležet na konkrétních a velmi specifických okolnostech a lidech tohoto případu. Bylo by tudíž vhodné znát více detailů od pana Leoše. Nutno podotknout, že i v takovýchto případech není nezvyklá konzultace s psychologem či jiným odborníkem.
Budoucnost bohužel nezná nikdo z nás a nikdo nám nezaručí, jaké následky bude naše rozhodnutí mít. Pokud se pan Leoš rozhodne se svou manželkou o možnosti přestěhování mluvit, je velice důležité, jak takovou nabídku bude komunikovat a za jakých okolností. Jinak asi budeme reagovat na požadavek, který je na nás vynucován naléhavým tónem vteřinu poté, co jsme vkročili do našeho bytu po namáhavém a nepříjemném dni v práci a jinak budeme ochotni se o čemkoliv důležitém bavit, když jsme odpočatí a v dobré náladě.
Jako lidé máme tendenci soustředit se na to, co říkáme, ale už méně si všímáme toho, jak to říkáme. To je však chyba, neboť většina komunikace probíhá právě neverbálně a paraverbálně. Jinými slovy majoritní roli hraje naše řeč těla, gesta, mimika nebo postoj těla, ale i tón a emotivita hlasu, rychlost mluvy nebo hlasitost.
