Seděla v kuchyni a brečela. V ruce držela dopis a zoufale vzlykala. Pohled na ni mě šokoval. Bál jsem se, že se stalo něco hrozného. Nebyl jsem daleko od pravdy. Když jsem si totiž dopis od manželky vzal a přečetl si ho, zmocnila se mě panika.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Podporoval jsem ji od začátku
Moje žena Běta měla vždycky svoji hlavu. Když si před třemi lety umanula, že nechce pracovat ve fabrice, ale ráda by měla svůj obchůdek, podporoval jsem ji.
Nebudu lhát – zdálo se mi to jako hodně bláznivý nápad. Práci měla jistou, plat slušný, a přesto nebyla spokojená.
Je to ale moje žena, proto bylo tak nějak mojí povinností, abych stál za jejím rozhodnutím. Od začátku jsem tu byl pro ni, i když byly chvíle, kdy se jí nedařilo.
Tvrdila mi, že má všechno v pořádku
Nutno dodat, že manželka není ten typ, který by měl od přírody podnikatelského ducha. Hodně věcí totiž neznala, a přesto se do nich vrhla po hlavě.
Ujišťoval jsem se proto několikrát, zda nepotřebuje pomoc a jestli má všechno v pořádku. Šlo mi především o ty úřední věci a tak.
Je hodně paličatá, a když vycítila moji nejistotu, urazila se. Vehementně mi tvrdila, že má všechno pod kontrolou a že si je jistá, že je všechno v pořádku. A já jí věřil.
Našel jsem ji plakat nad dopisem
Vrátil jsem se domů z práce a tak, jak je u mě zvykem, jsem už mezi dveřmi volal na Bětu, abych ji pozdravil.
Neodpověděla mi. Já ale věděl, že už musí být doma. Našel jsem ji sedět u stolu v kuchyni. Držela v ruce dopis a plakala.
Hlavou mi okamžitě proběhlo hned několik scénářů, co se asi stalo. Umřel někdo? Je nemocná? Stalo se něco dětem?!
Po přečtení dopisu se mě zmocnila panika
Se slzami v očích mi žena dopis podala. Když jsem si ho přečetl, musel jsem se posadit vedle ní na židli. Z toho, co tam stálo, mi nebylo dobře.
Zmocnila se mě panika. Byl to dopis z finančního úřadu. Moje žena nepodala daňové přiznání a finančák jí vyměřil pořádně tučnou pokutu.
Dokonce se tam psalo něco o trestném činu. Polil mě studený pot. Když jsem viděl částku, kterou moje žena dluží, zamotala se mi hlava.
Z nejhoršího je venku
Neudržel jsem se a na svoji ženu jsem křičel. Tvrdila mi přece, že má všechno v pořádku! Jak mohla nepodat daňové přiznání?!
Když ze mě opadl vztek a chaos, který mi běžel v hlavě, obrátil jsem se na kamaráda, který se v tomto vyzná. Poradil mi, co máme dělat.
Žena je z nejhoršího venku. Musí všechno uhradit a ta částka není malá. Také jsem jí řekl, že od teď budu všechno kontrolovat. Na to, jak je paličatá, mě překvapilo, že proti tomu nic nenamítla. Myslím, že jí tahle zkušenost nahnala pořádný strach.
Autor: Natálie Kabourková
