Pan Libor se seznámil se svojí ženou před deseti lety. Dnes se na nás obrátil s tím, co mu už dlouho na jeho manželce Iloně vadí. Někteří lidé se ve své podstatě ale jen složitě mění.
Vyrůstal jsem ve slušné rodině bez konfliktů
„Moji rodiče byli oba dva učitelé na základní škole. Slušnost a vychování u nás jsou vždy na prvním místě. Už odmalička mě učili hezkému projevu a vstřícnému vystupování,“ začíná své vyprávění pan Libor. Přesně, jak jej to rodiče naučili, tak i on nyní na své okolí působí. Nikdy se nebavil s hulváty, nebo lidmi, jejichž projev by nebyl dostatečně kultivovaný. Sám se také stal uznávaným pedagogem.
Nejprve mě šokovala, přesto ji miluji
„S Ilonkou jsem se seznámil před deseti lety na jedné přednášce, ona je vědecká pracovnice. Rozhodně není hloupá, právě naopak. Pamatuji si, když jsem ji tehdy poprvé uviděl. Krásné mladé děvče, blondýnka s kudrnatými vlasy, krásně nevinný úsměv a modré oči.
Byl jsem šokován její krásou, ale později také bohužel něčím jiným.“ Libor má na mysli chvíli, kdy se poprvé dali do řeči. „Hned při jejích prvních větách mě polil studený pot. Taková kráska a mluvila, s prominutím, jako dělník na stavbě. Vůbec jsem to nechápal.“ Šokovaný Libor však přesto podlehl její kráse a začali se scházet. Dle jeho sdělení to je ale jinak velmi hodná, pracovitá a inteligentní žena.
Tohle přece nemůžu ukázat rodičům
V každém vztahu přichází chvíle, kdy své partnery představujeme nejbližší rodině. V Liborově případě však nastalo velké dilema. „Snažil jsem se Iloně vysvětlit, že moji rodiče jsou velmi konzervativní a že svým, často až vulgárním, mluveným projevem by se mohla v jejich očích špatně zapsat.“ Ilona si to vzala příliš k srdci a ten den se kvůli tomu pohádali.
„Pamatuji si, jak jsme tehdy o víkendu jeli poprvé k mým rodičům a už cestou jsem se docela potil, trochu jsem se za Ilonu i styděl. Snažila se, ale to vyjadřování opravdu nelze skrýt. Několikrát jí ujelo sprosté slovo už u oběda. Rodiče na mě házeli nechápavé pohledy,“ popisuje Libor první setkání rodičů s jeho budoucí ženou.
Museli jsme uzavřít dohodu
„Po narození našich dvojčátek jsem si s Ilonkou musel vážně promluvit. Já zkrátka nechci, aby moje děti mluvily podobně jako ona. Docela chápu, že také vyrůstala v nějakém prostředí a některé věci nelze změnit. Shodli jsme se na tom, že oba dva chceme slušně vychované děti. Ilonka se před nimi docela dobře drží, ale já jinak tou její lehkou vulgaritou docela trpím dodnes,“ uzavírá Libor.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: René Podhrázský