Pan Libor vyrůstal ve velmi skromném prostředí, dalo by se říci, až v chudobě. To, co zjistil po smrti své matky, mu přineslo život, jaký si ani nedokázal představit. Jak ale sám uvedl, nevypadá to, že by ho to příliš změnilo.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Byl jsem rád, že mám svačinu do školy
„Moje matka mě vždy vychovávala ke skromnosti. Otec od nás odešel, když mi bylo asi dvanáct let, a dědu s babičkou ze strany matky jsem nikdy nepoznal.“
„Nijak mě netrápilo, že jsme s mámou chudí. Tehdy se to tak neřešilo. Ono vlastně v době, kdy jsem vyrůstal, nikdo zase až tak moc peněz neměl. Děti na sebe nebyly tak zlé jako dneska, kdy jste úplně mimo, pokud nemáte nejnovější mobil a počítač,“ uvádí Libor.
Proč jsem neměl prarodiče?
Sdělil nám, že o jeho prarodičích matka nechtěla nikdy mluvit. Byl jedináček, a tak se jeho rodinou stali kamarádi a dobří známí.
„Pokaždé, když jsem se mámy ptal, kde mám babičku s dědou, nebyla schopná mi odpovědět. Vždycky se na něco vymluvila. Jednou mi dokonce řekla, že zemřeli, když byla ještě malá.“
Libor se s tím smířil, jen se mu zdálo divné, že mu matka řekla několik verzí o jeho prarodičích. Po několika desítkách let však pravda vyšla najevo.
Smutný odchod maminky
„Miloval jsem svoji matku nadevše. Přestože jsme nikdy neměli žádný velký majetek, byl jsem rád, že jsme měli střechu nad hlavou a něco k snědku. Taky si velmi vážím toho, jak mě vychovala,“ sdělil v rozhovoru pan Libor se slzami v očích.
Dále uvedl, že na smrtelné posteli mu jeho matka sdělila věci, které absolutně nečekal. „Pár dnů před odchodem na věčnost mi maminka řekla celou pravdu. Narodila se do zámožné rodiny. Za první republiky měl její dědeček úspěšnou továrnu na výrobu bot.“
Továrnu zdědili její rodiče a po nastolení socialismu museli ze země uprchnout. Jenže Liborova matka se zamilovala a s rodiči se znesvářila.
„Maminka mi předala několik listin z té doby, které od svých rodičů dostala, nikdy už se s nimi ale neviděla a řekla mi, že toho lituje, protože její láska brzy skončila. Jenže ona neměla odvahu se k rodičům vrátit.“
Šťastné shledání
Podle dokumentů se mu podařilo dohledat, že se přestěhovali do Rakouska, kde dále úspěšně podnikali. Libor tam vyhledal svou rodinu a vše se potvrdilo. Jeho strýcové se s ním o část svého bohatství rádi podělili.
„Jak a kolik, to vám nechci ani říkat, pro mě je hlavní, že jsem našel svoji ztracenou rodinu,“ zakončil náš rozhovor.
Autor: René Podhrázský
