Luděk se zrovna vracel z práce a viděl sousedku, jak se táhne domů s několika taškami. Automaticky ho napadlo, že jí s nákupem pomůže. Donesl jí tašky plné jídla až ke dveřím a byl rád, že udělal dobrý skutek.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Netušil však, že jeho dobrý skutek bude po zásluze potrestán. Manželka totiž dvojici zahlédla už z okna a na chodbě panelového domu je pak tajně sledovala skrze kukátko ve dveřích. A všechno si vyložila úplně jinak.
Nenechám přece ženskou ve štychu
„Do práce to mám z domu kousek, proto chodím pěšky,“ píše Luděk. „Zrovna jsem zahnul na naši ulici a viděl sousedku, že táhne nákup.“
Luděk napsal, že pro něho bylo automatické nabídnout jí pomoc. Nemůže přece nechat ženskou ve štychu a vzít jí těžké tašky je maličkost.
„Přispěchal jsem k ní a nabídl jí, že ty tašky vezmu,“ pokračuje. „S úsměvem mi je podala, očividně se jí ulevilo. Společně jsme se vydali k domu.“
Manželka nás tajně šmírovala. Z mé dobročinnosti udělala něco úplně jiného
Luděk netušil, že ho z okna jejich bytu celou dobu pozoruje jeho manželka. Ta si nemohla nevšimnout manželovy ochoty a sousedčina úsměvu, který mu za jeho pomoc věnovala.
„Nevěděl jsem, že nás šmíruje z okna,“ svěřuje se Luděk a dodává, že tak či onak nemohla vidět nic špatného. „Ještě úsměvnější je, že nás potom tajně sledovala i na chodbě skrze kukátko ve dveřích,“ píše pobaveně.
Luděk chtěl jen pomoci sousedce, protože mu to přišlo naprosto normální. Jeho manželka z toho však udělala něco úplně jiného.
Nařkla mě, že se sousedkou mám poměr
„Jen co se za mnou zavřely dveře, žena na mě hned spustila,“ pokračuje Luděk ve svém e-mailu. „Křičela na mě, že mám poměr se sousedkou a že mi na to právě teď přišla.“
Luděk celou situaci nechápal. Vůbec netušil, kde se v manželce bere ta jistota, že něco má s jejich sousedkou. Měl však čisté svědomí – vůbec nic s ní totiž neměl.
„Nenechala si to vymluvit, ačkoli jsem jí snad stokrát zopakoval, že spolu vážně nic nemáme,“ dozvídáme se od Luďka.
Od té doby mi nevěří. Nevím, jak ji mám přesvědčit
Od toho odpoledne, kdy se Luděk pomohl sousedce, mají doma dusno. Jeho žena mu totiž nechce věřit.
„Pořád to mám na talíři, ačkoli jsem nic neudělal,“ stěžuje si pisatel tohoto e-mailu. „Kdykoli se naskytne příležitost, začne mluvit o tom, že beztak někoho mám, že ji podvádím a podobně. Už mě to unavuje,“ přiznává.
Luděk v závěru svého e-mailu napsal, že už vážně netuší, jak by měl svoji ženu přesvědčit, že se plete. Je z toho otrávený.
Autor: Natálie Kabourková
