Pan Lukáš se díky své nové přítelkyni dostal na dětský tábor, který se konal uprostřed lesů krásné přírody. Nyní se nám svěřil, jaké noční překvapení je potkalo, když to zrovna nečekal.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Nenapadlo mě, že bych tam někdy jel
„Zamlada jsem na tábory nejezdil. Prázdniny jsem trávil s kamarády uprostřed panelákového sídliště. Kvůli tomu jsem měšťák jak poleno,“ říká s úsměvem.
S tím se ale nechtěla smířit jeho nová přítelkyně, která na tábory jezdila pravidelně, a nyní v dospělosti je ve spolupráci se svojí matkou dokonce i přes celé léto pořádá.
„Do té doby, než jsem Moniku potkal, mě nenapadlo jet ani do lesa. Teď mi nabízela možnost účastnit se letního tábora dokonce rovnou jako instruktor. Byl to pro mě šok, ale na druhou stranu mi přišlo fajn, že spolu strávíme nějaký čas a budeme moci poznat, jací jsme v různých situacích,“ dodal.
Byl jsem ta trošku za exota
Lukáš nabídku přijal a spolu se svojí přítelkyní Monikou se letního tábora zúčastnil jako pomocný instruktor. Čekalo ho jistě zajímavých čtrnáct dnů.
„Byl jsem tam vlastně jako taková holka pro všechno. Moc dovedností jsem z přírody neměl a někteří kolegové si ze mě dělali legraci. Někdy jsem tam pomáhal i v kuchyni. Děti byly docela v pohodě, byla s nimi zábava. A ten čerstvý vzduch, to byla paráda,“ uvedl.
Myslel jsem si, že přišel konec světa
Asi po deseti dnech Lukáš v noci tvrdě spal vedle svojí přítelkyně, když v tom je ze sna vytrhl velký rámus, rachot a křik dětí ze všech stran.
„Hrozně mě to v první chvíli vylekalo, protože jsem nevěděl, o co jde. Vyběhl jsem ven z našeho stanu. Byl tam velký zmatek. Všichni běhali tam a zpět,“ popisuje.
Po chvíli za ním vyběhla Monika a šokovaného Lukáše začala uklidňovat s tím, že o nic nejde. Došlo k tomu, že děti z vedlejšího tábora připravily na tuto noc přepadení jejich tábora. „Vedoucí to věděli, ale prý mi to schválně neřekli, abych si to taky užil. Moc vtipné mi to teda nepřišlo.“
Tu noc se jejich táboru podařilo vlajku ubránit a druhý den se všechny děti z obou táborů sešly na oběd, kde sdílely zážitky z nočního přepadu.
Autor: René Podhrázský
