Upřímně jsem doufal, že už Lucku nikdy v životě nepotkám. Dost jsem si s ní užil a tenkrát nebylo lehké se jí zbavit. Proto mě nemile překvapilo, když jsme na sebe natrefili a ona si mě všimla. Věděl jsem, že tohle nemůže dopadnout dobře.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Nejsem na to pyšný, ale před sedmi lety jsem měl milenku. Moje žena byla v té době těhotná, měla rizikové těhotenství, hodně času trávila v nemocnici. Neudržel jsem potřeby na uzdě a prostě se to stalo.
Když to na mě prasklo, bylo to peklo na zemi
Nejdříve jsem si naivně myslel, že těch pár schůzek čistě za účelem uspokojení, zůstane navždy mým temným tajemstvím. Jenže to jsem se přepočítal.
Manželka se o milence dozvěděla a tehdy to rozpoutalo peklo na zemi. S Luckou, mojí milenkou, jsem se sešel asi desetkrát a opravdu jsem v tom nic než potěšení nehledal. Jenže Lucka to očividně vnímala úplně jinak.
Když mi dala žena nůž na krk, že buď ona a naše dítě, nebo milenka, jasně jsem dal přednost ženě a nenarozenému dítěti. To ale Lucka odmítala pochopit a jakýkoli jiný scénář než ten, že my dva budeme spolu, nechtěla akceptovat.
Dělala hrozné scény. Psala mně a psala i mojí ženě. Zvonila u nás uprostřed noci. Nechávala mi na klice od bytu pověšené kalhotky. Asi si umíte představit reakce sousedů…
Když jsem se jí zbavil, hrozně se mi ulevilo
Trvalo asi půl roku, než Lucka dala pokoj. Byl jsem neskutečně rád, když se ke mně doneslo, že si prý někoho našla a podle všeho se za ním odstěhovala do jiného města.
Poměr s milenkou a následné problémy, které nám dělala, se negativně podepsaly na našem manželství. Žena mi dlouho nevěřila a hodně se na mě zlobila. A já se jí nemohl divit.
Asi rok nebo rok a půl poté, co Lucka dala pokoj, se to i mezi námi konečně urovnalo. Doufal jsem, že Lucku už nikdy v životě neuvidím. Udělala mi v životě akorát problémy a o ty já už nestál.
Věděl jsem, že tohle nedopadne dobře
Nedávno jsem si s kamarádem vyrazil do baru. Něco jsme vypili, dobře se pobavili a já si najednou všiml ženy, která mi přišla povědomá. Doslova ve mně hrklo, když jsem zjistil, že je to Lucka.
Nejhorší na tom bylo, že si mě všimla. Hned si to ke mně namířila, doslova se na mě pověsila, byla opilá a hrozně vlezlá. Věděl jsem, že tohle nedopadne dobře.
Aby toho nebylo málo, začala pokřikovat na svoji stejně opilou kamarádku, aby nás vyfotila. Než jsem ze sebe stihl opilou Lucku sundat, protože se mi pověsila na krk, její kamarádka stihla udělat několik fotek. A ty se pak nějakým způsobem dostaly až k mojí ženě.
Netrvalo to dlouho, asi pět nebo šest dní, a já měl doma peklo. Manželka někde na síti viděla fotky z onoho baru a nenechala si vymluvit, že jsem Lucku potkal náhodou a rozhodně jsem s ní nic neměl. Věděl jsem, že pokud jde zrovna o Lucku, bruslím na tenkém ledě, ačkoli jsem v tom byl nevinně.
Manželka začala vyhrožovat rozvodem, že už mi nevěří a nikdy nebude. Rozvod stále visí nad námi a já se děsím, jak to dopadne. Přitom jsem nic neudělal.
Autor: Natálie Kabourková
