Lukáš byl nadšený, že bude mladým dědečkem. Když mu syn oznámil, že je jeho přítelkyně těhotná, už si představoval, jak bude vnuka rozmazlovat a zahrnovat hromadou hraček. Na miminko se všichni těšili, jenže jejich radost bohužel netrvala příliš dlouho.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Zpráva o těhotenství Lukášovy budoucí snachy všechny potěšila. I Lukáše, který se na roli dědečka i v tak mladém věku docela těšil.
Navrhl jsem synovi, aby se oženil
Když nám syn Jakub a jeho přítelkyně Jitka oznámili, že s manželkou budeme za pár měsíců babička a děda, oba dva jsme z toho měli ohromnou radost.
Mladí nám vysvětlili, že chtěli počkat do konce třetího měsíce, ale radost z prvního potomka byla natolik silná, že to nevydrželi – oznámili nám to v době, kdy Jitka ukončila druhý měsíc těhotenství.
Přišlo mi jako vhodný nápad, aby syn svoji přítelkyni požádal o ruku. Do porodu bylo ještě dost času a menší svatba by se určitě stihla.
S manželkou jsme probírali, jak budeme vnouče rozmazlovat
Syn dal na má slova a Jitku skutečně požádal o ruku. Kromě vnoučátka jsme se začali těšit ještě na veselku, ke které mělo dojít za tři měsíce.
Mladí neplánovali nic velkého, zkrátka si to chtěli užít v přítomnosti rodiny, proto nikdo z nás neviděl problém v tom, aby se svatba konala už tak brzy.
Během příprav jsme s manželkou horečně diskutovali o tom, jak budeme naše první vnouče rozmazlovat a budeme dělat přesně to, co jsme sami nechtěli, aby dělaly babičky s dědou našeho syna.
Nemohli jsme se radovat příliš dlouho
Všechno se zdálo být naprosto perfektní. Osud to ale nakonec zařídil úplně jinak a do této chvíle jsme se s tím nevyrovnali.
Naše budoucí snacha Jitka totiž o miminko přišla – potratila krátce před ukončením třetího měsíce. U lékaře se dozvěděla, že se to bohužel stává.
Tahle zpráva nás všechny zaskočila. Nejhůře to snáší snacha, ani syn na tom není nejlépe. Kvůli vývoji událostí dokonce chtěli zrušit svatbu.
Všechno zlé je k něčemu dobré
Nakonec se nám syna a jeho partnerku podařilo přesvědčit, aby svatbu nerušili, takže se vzali. Svatba to byla malá, ale krásná.
V nás všech je stále smutek z toho, co se stalo. Jsem ale toho názoru, že všechno zlé je pro něco dobré a že se nic neděje jen tak.
Pevně věřím, že nám co nevidět syn se snachou oznámí, že opět čekají miminko. A nemohu se toho okamžiku dočkat.
Autor: Nikol Kolomazníková
