Lukáš je dělník stavební firmy, který momentálně žije sám. Ve střídavé péči má své dvě děti, které podle vlastních slov nadevše miluje. V životě ho potkalo několik ran, po té největší se rozhodl svěřit nám svůj příběh. Kvůli jinému muži ho opustila manželka, matka jeho dcer.
„Žili jsme spolu šest let. Když se narodila Ivanka, naše druhá dcera, rozhodl jsem se, že bych měl jako správný chlap rodinu zabezpečit ve všech ohledech,“ vypráví Lukáš. Bydleli do té doby společně v bytě a rozhodl se, že je na čase změna.
Manželka byla z nápadu nadšená. Já věděl, že je to velká změna, ale byl jsem ochotný riskovat
Rodina žila v malém městě v bytě 2+kk. Rodiče spali v obýváku s mladší dcerou, starší Helenka měla samostatný pokoj. „Mačkali jsme se, navíc Helča pořád prosila o pejska a já věděl, že v bytě to zkrátka nejde. Proto jsem se rozhodl pustit se na vlastní pěst do stavebního projektu,“ vypráví Lukáš. Díky svému zaměstnání a znalostem měl možnost začít stavět dům v nedaleké vesnici.
„Bylo to finančně i fyzicky náročné. Ale já chtěl všechno udělat vlastníma rukama, když už jsem ten stavební dělník.“ Plánovaná doba stavby domu se neustále prodlužovala. Různé komplikace, ať už smluvní, nebo v počasí, znemožňovaly včasné dokončení. „Na stavbě jsem trávil téměř každý den. Trvalo půl roku, než jsme se vůbec někam posunuli a staveniště začalo vypadat jako místo, kde bude jednou stát dům.“
Zdroj: 123RF.COM
Má žena si mezitím našla milence. Opustila mě dříve, než byl dům hotový
Lukáš trávil na stavbě tolik času, že mu nedošlo, jak se se ženou vzájemně oddalují. „Večer jsem chodil domů unavený. Řekl jsem jí jenom, jak moc ji miluji, a šel spát. Těšil jsem se na to, jak budeme jednou všichni šťastní v novém domě. Místo toho jsem se jí měl více věnovat.“
Po roce komplikovaných prací začala stavba konečně vypadat k světu. Jenomže tou dobou žena Lukášovi oznámila, že má někoho jiného. „Řekla mi, že se věnuji pořád jenom tomu pitomému baráku a na rodinu kašlu. Tak si prý za mě našla náhradu. Nechápal jsem to,“ vzpomíná Lukáš, který své rodině podle vlastních slov zasvětil všechno. Dům nakonec dokončil až po rozvodu. „Když mi manželka řekla, že ode mě odchází, ztratil jsem chuť do práce a projekt dlouhou dobu stál, než jsem byl schopen stavbě věnovat zbytek sil.“
Dnes má Lukáš dům sám pro sebe. Do jednoho z pokojů si sehnal nájemníka, protože je pro něho stavba zbytečně velká. Své dcery vídá pravidelně, takže má alespoň dobrý pocit, že někdo jeho bydlení ocení. „Holky milují zahradu, houpačku a prolézačku, co jsem jim tu zařídil. Taky mám psa a ony se ho nemohou nabažit. Manželka zůstala v bytě, vídáme se jenom v nejnutnějších chvílích. Přišel jsem o ni paradoxně kvůli tomu, že jsem jí a děvčatům chtěl dát všechno.“
Autor: Šárka Cvrkalová
