Měly to být Vánoce jako každé jiné. Pan Lukáš měl ke štědrovečerní tabuli usednout společně se svou ženou a nejmladší dcerou Natálkou. Tento nejkouzelnější večer v roce si měli užít pouze ve třech, osud ale zamíchal kartami a připravil si nejen pro Lukáše, ale i pro jeho rodinu, jedno velké překvapení.
Jestli bylo příjemné, či spíše naopak, posuďte sami, až se začtete do následujícího příběhu.
Vánoce si užíváme společně
„Já i moje žena považujeme Vánoce za nejkrásnější období v celém roce. Kdo kdy řekl, že se na tento čas musí těšit pouze děti?“ směje se Lukáš. „Pro mě jsou Vánoce obdobím klidu a především čas, který chci trávit obklopen svými nejbližšími. Loňské Vánoce tomu samozřejmě nemělo být jinak,“ vypráví.
Na Štědrý den se vždycky vracím do svých dětských let
Pan Lukáš otevřeně přiznává, že si Vánoce užívá, jako by byl zase tím malým dítětem, které se nemůže dočkat, až půjde k rozsvícenému vánočnímu stromečku a najde pod ním spoustu dárků. Zároveň ale dodává, že od té doby, co se sám stal rodičem, pro něho mají Vánoce úplně jiný význam, protože prý není nic krásnějšího než pohled do rozzářených očí jeho dětí.
„Loňské Vánoce přeci jen byly v něčem trochu jiné, poprvé je totiž s námi netrávil náš starší syn, který již sám založil rodinu a přál si, aby mohl svátky strávit se svojí manželkou a čerstvě narozeným miminkem,“ vysvětluje Lukáš. „Tehdy jsme poprvé zůstali pouze ve třech, ale rozhodli jsme se, že si ten krásný den užijeme na maximum.“
Během večeře někdo nečekaně zazvonil
Štědrý den se právě schyloval ke svému finále, pan Lukáš právě seděl s rodinou u štědrovečerní večeře a nadšeně pozoroval malou dceru, která se již nemohla dočkat, až se konečně půjde k ozdobnému stromečku. V tom se ale ozval zvonek, nikoli ten, kterým svůj příchod ohlašuje Ježíšek, ale ten, který oznamoval, že někdo stojí za dveřmi.
„Bylo to překvapení, během štědrovečerní večeře zkrátka nečekáte návštěvu,“ vypráví Lukáš. „Ačkoli s manželkou ctíme tradici, že se od prostřeného stolu nesmí odcházet, dokud všichni u něho sedící nedojí, byl jsem nucen tuto roky dodržovanou tradici porušit. Když jsem se zvedal od prostřeného stolu a vydal se ke dveřím, v tu chvíli jsem ještě netušil, jak se z krásného štědrovečerního večera stane ten nejhorší večer v mém životě.“
Za dveřmi stála neznámá dívka
Lukáš našel za dveřmi neznámou dívku, kterou toho času viděl poprvé v životě. Na malý okamžik mu hlavou proběhla myšlenka, že mu někoho připomíná. Vzápětí se od neznámé dívky, která celou rodinu vyrušila u jídla, dozvěděl, že je jeho nemanželskou dcerou.
„Přiznám se, že jsem v první chvíli netušil, co se vlastně děje. Dokonce mě na malý okamžik napadlo, jestli to není třeba nějaká skrytá kamera,“ uvažuje se smíchem Lukáš. Když ale onu neznámou dívku pozval dál, aby ji nenechal stát jen tak mezi dveřmi, proměnil se nejkouzelnější večer v roce ve večer úplně nejhorší.
Na tyto Vánoce nezapomenu
Neznámá dívka se jmenovala Klára a podle všeho skutečně byla Lukášovou nemanželskou dcerou. Z jejího vypravování si totiž okamžitě vybavil okamžiky, kdy byl před 20 lety, tedy krátce po svatbě s nynější ženou, na firemním večírku, kde strávil nezávaznou noc se svojí kolegyní. Ta pár týdnů poté změnila práci a on už ji nikdy neviděl.
„Najednou to dávalo smysl, i když jsem si původně myslel, že si to ta dívka vymýšlí, všechno dokonale sedělo. Vlastně byla své matce hodně podobná,“ vzpomíná Lukáš. „Moje žena se mnou poté nepromluvila celý měsíc, nedokázala mi to odpustit. Dokonce to chvíli vypadalo, že ode mě i s dcerou odejde,“ vzpomíná Lukáš. Ten se nejkrásnější večer celého roku dozvěděl, že má nemanželskou dceru, která o sobě dala vědět v ten nejméně vhodný okamžik.
„Na tyto Vánoce určitě nikdy nezapomenu,“ dodává Lukáš a my jsme přesvědčeni, že nelže.
Autor: Nikol Kolomazníková