Když Lukáš s Eliškou objevili u svého syna ve vlasech bouli, mysleli si, že je to jen modřina. I když jim tvrdil, že se nikde nepraštil, jiné vysvětlení nebylo. Ale boule se neztrácela, naopak byla po 14 dnech jen větší. Proto se pár rozhodl jednat.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„S naším čtrnáctiletým synem jsme zašli k lékaři, který bouli zkontroloval a prohlásil, že nejde o nic vážného, pro jistotu by ale bylo lepší kůži rozříznout, nechat vytéci hnis a zase hlavu zašít. Časem by se totiž prý mohl z nevinné boule stát nějaký větší problém,“ píše Lukáš.
„Samozřejmě jsme souhlasili, a začala se proto plánovat jednoduchá operace. Jenomže nastal problém, když se syn dozvěděl, že bude muset kvůli operaci shodit své vlasy. S tím se zkrátka nedokázal smířit.
Dokonce nějaký čas operaci odmítal
Na svých krátce střižených vlasech si podle Lukáše jeho syn zakládal. Když zjistil, že bude muset kvůli operaci jít dohola, plakal. Jeden čas dokonce tvrdil, že raději na žádnou operaci nepůjde.
„Boule ho pak ale začínala bolet, a tak si to rozmyslel. Navíc jsme mu se ženou slíbili, že vlasy dorostou rychle a schovají i jizvu, která mu na hlavě po operaci zůstane. Ani tak se ale nedokázal smířit s tím, že bude na nějaký čas holohlavý.
S manželkou jsme se ho rozhodli podpořit
Když Lukáš a Eliška viděli, jak moc syna ztráta vlasů trápí, rozhodli se, že mu ukážou, že o nic nejde. Jednoho dne odešli společně ke kadeřníkovi a nechali si udělat nový sestřih. Když pak přišli domů, syn na ně zíral s otevřenou pusou.
„Já měl na hlavě stejně jen krátkého ježka, nedělalo mi problém jít dohola. Moje žena vždy nosila kratší vlasy, když ale viděla, co pro syna udělám já, tak se rozhodla, že se nechá také ostříhat.
Syn se ptal, proč jsme to udělali. Odpověděli jsme mu, že nechceme, aby v tom byl sám. Navíc alespoň na našich hlavách uvidí, za jak dlouho budeme mít vlasy zpátky.“
Podle Lukáše byl syn chvíli zmatený, pak se ale rozesmál a děkoval jim za podporu. Řekl, že když oni se rozhodli udělat takovou šílenost, rozhodně je nezklame a operací projde se vším všudy.
Všechno dobře dopadlo
Dnes už je syn Lukáše a Elišky po operaci. Nejednalo se o nic složitého, zákrok byl hotový během hodinky a brzy mohl jít domů. Na hlavě mu zůstala jizva, která ale brzy začala zarůstat vlasy.
Po měsíci si chlapec na svou holou hlavu už ani nevzpomněl. Jemu i jeho rodičům zarostla hlava poměrně rychle a dnes už mají všichni tři krátké vlasy. Nikoho by ani nenapadlo, jaké drama se před nějakým časem v rodině odehrávalo.
„Syn byl hrdina, všechno jsme zvládli snadno a rychle. Podle mě i Elišky je důležité děti podpořit ve všem, i když to někdy stojí víc než nervy. Ukázali jsme mu, že se není čeho bát.
Trochu nás jenom zaskočilo, když jsme se setkali s negativními reakcemi okolí. Mnozí naši přátelé totiž tvrdili, že by nic podobného pro své děti neudělali. Jejich nepochopitelné jednání ale neřešíme, každý rodič ať se snaží po svém,“ dodává Lukáš na konci příběhu.
Autor: Šárka Cvrkalová
