Mariku jsem poznal v době, kdy jsem se vzpamatovával z ne zrovna lehkého rozchodu. Jsou to čtyři roky zpátky, kdy mě opustila přítelkyně po delším a z mého hlediska i vážném vztahu. Tehdy jsem chodil jako tělo bez duše a z nejhoršího mě dostala právě Marika. Vnesla do mého života úplně jinou jiskru a já opět cítil, že zase žiji.
Byla to láska jako trám
Ne nadarmo se říká, že na zlomené srdce z lásky pomáhá jen jiná láska. I já těmto slovům musím dát za pravdu. Do Mariky jsem se zamiloval jako malý kluk, netrvalo dlouho a nabídl jsem jí, aby se ke mně nastěhovala. Neváhala a do dvou týdnů jsem ji měl u sebe v bytě i se všemi jejími věcmi. Myslel jsem si, že z naší nové životní etapy, do které vstupujeme společně, má stejnou radost jako já. To jsem ještě vůbec netušil, jak moc jsem se mýlil…
Výlety, drahé dárky, neustálé pozornosti
Když se do nějaké ženy zamiluji, hýčkám si ji. A Mariku jsem miloval z celého srdce, podle toho i vypadalo mé chování k ní. Neustále jsem ji zahrnoval pozornostmi a maličkostmi, kterými jsem jí chtěl udělat radost. Ať už to byly velké kytice, nebo třeba sladké bonboniéry. Chtěl jsem splnit své lásce vše, co jsem jí na očích viděl. Jezdili jsme spolu na výlety, wellness pobyty a dovolené, které nestály málo peněz. Radost v Maričiných očích mi ale za veškeré investice stála.
Někdy chtěla kabelku, jindy zase botičky
Kamarádi mi říkali, že mě Marika jen využívá, že mě má jenom pro peníze. Nevěřil jsem jim, byl jsem totiž přesvědčený, že mě miluje tak, jako já miluji ji. Svou lásku jsem rozmazloval – když chtěla novou kabelku, koupil jsem ji. Když zatoužila po nových kozačkách, dostala je. Když si přála nový smartphone, bez rozmyslu jsem jí vybral ten nejlepší. Vždycky mi za to šeptala ta sladká slůvka „miluji tě“ a já se vznášel v sedmém nebi.
Přišel jsem o práci
Po dvou letech našeho vztahu jsem nečekaně přišel o práci z důvodu snižování stavu. Ocitl jsem se bez práce, nicméně jsem si nemyslel, že se nechám živit svou přítelkyní. Aktivně jsem si začal hledat novou práci, ale nedařilo se. Já tak byl dva měsíce bez zaměstnání a tím pádem i bez peněz. Našetřeno jsem neměl, protože po boku Mariky se toho moc ušetřit nedalo.
Najednou jsem ale poznal pravou Maričinu tvář. Když jsem jí totiž nemohl koupit nejnovější značkovou kabelku, nemohl jsem ji vzít na wellness pobyt ani jsem si nemohl dovolit zaplatit jí nové boty, proměnila se v zákeřnou mrchu. Konečně jsem viděl, že kamarádi měli pravdu. Když mi Marika jednoho dne, zatímco si balila své věci do kufru, řekla, že odchází, zeptal jsem se jí, zda mě miluje. Odpovědí mi byl posměšný úšklebek a dovětek, že mě nemilovala nikdy. Milovala moje peníze, ne mě.
Autor: Nikol Kolomazníková