Marcela a Ivan žili dlouhé roky v manželství a předstírali, že jsou šťastní. Nakonec vedla náhoda k tomu, že se v dobrém rozvedli a každý si šel po svých. Příběh čtenářky, která se po dvaadvaceti letech vztahu a patnácti letech manželství rozvedla a je spokojená jako nikdy předtím, je až k neuvěření.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„První roky jsem byla s Ivanem šťastná. Pak mi ale začalo docházet, že to není tak úplně ono. Náš vztah se změnil. Byli jsme spíš jako nejlepší přátelé, skoro jsme spolu nespali. A tehdy jsem začala experimentovat se ženami,“ přiznává se Marcela.
„Několikrát jsem se přes seznamku sešla s někým na jednu noc. Uvědomila jsem si, že ženy mě přitahují možná více než kdy můj muž. Ale zároveň jsem ho nechtěla ranit. Takže jsem žila s ním, ale spala s jinými.“
Rozhodla jsem se to zkusit i jinak
Marcelu brzy omrzelo scházet se s lidmi ze seznamky. Některé ženy pro ni byly naživo zklamáním. Rozhodla se proto vyrazit takzvaně na lov. „Jednou, když mi manžel řekl, že má noční navíc, jsem zašla do gay baru,“ svěřuje se.
„Je to jediný podnik svého druhu u nás v okolí. Sice jsem se trochu bála, že možná potkám někoho známého, ale to dobrodružství mě lákalo i tak. Netušila jsem ale, že narazím zrovna na něho.“
Marcela seděla u baru a objednávala drink pro ženu zhruba jejího věku sedící opodál. „V baru bylo hodně mladých a ona byla jediná moje věková skupina. Víc než to mě ale zaujal muž za ní. A hlavně jeho doprovod.“
Marcela chvíli přemýšlela, zda by neměla raději odejít. Nakonec se ale rozhodla, že jsou na tom s manželem vlastně v provinění stejně. Došla k němu a překvapila ho poklepáním na rameno.
„Nevěděl, co by měl říct. Tak jenom chvíli mlčel, pak pozdravil a představil mi muže, se kterým seděl u stolu. Snažil se mi vysvětlit, že o nic nejde, ale já ho zarazila. Řekla jsem mu, že to je v pořádku.“
Je to tak lepší
Ivanův doprovod se rozhodl odejít a nechat manžele, aby si promluvili o samotě. „Bylo to divné. Seděli jsme v gay baru jako jediný pár muže a ženy. Chvíli jsme nevěděli, jak začít, ale nakonec jsme se oba rozmluvili.
V podstatě jsme stejní. On přišel na to, že se mu víc líbí muži, já zase na to, že jsem radši se ženami. Nakonec jsme se tomu museli zasmát. Ani jeden jsme nechtěli zranit toho druhého, a tak jsme vedle sebe žili, aniž bychom si řekli pravdu.“
O pár dní později podal pár žádost o rozvod. Ta proběhla bez komplikací. Dospělý syn, kterého spolu Marcela s Ivanem mají, to celé pochopil. „Nejdřív si myslel, že si z něho děláme legraci,“ vypráví Marcela.
„Když mu došlo, že je to pravda, pogratuloval nám. Byli jsme rádi, báli jsme se, abychom mu neublížili.“ Nakonec tak celý příběh dopadl dobře, byla ale jen náhoda, že se pár takhle sešel na místě, kde by to ani jeden z nich nečekali.
„Kdo ví, jak dlouho bychom se ještě trápili, kdybychom tam na sebe nenarazili,“ píše Marcela. „Ponaučení zní: Nikdy před svým partnerem nic netajte. Ve výsledku si tím jenom ubližujete.“
Autor: Šárka Cvrkalová
