Není vždy pravda, že květiny jsou výsadou žen. I muži často ocení, když je v bytě nějaká ta rostlina, která zlepšuje náladu všem okolo. Někdy je to nevědomé, jindy se ale dokonce najdou ti, kteří si s jednou rostlinou nevystačí a nakupují jednu pokojovou rostlinu za druhou. A Marek patří mezi ně.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Obecně miluji výlety do přírody. Mám rád čerstvý vzduch, projížďky na kole v přírodě, koupání v rybníce. Bydlím ale v Praze a ne každý den se do přírody dostanu,“ popisuje.
„Proto jsem si začal asi před rokem vynahrazovat nedostatek čerstvého vzduchu tím, že si kupuji rostliny v květináčích, které máme všude po bytě. Narazil jsem ale na problém. Moje manželka je totiž zásadně proti mojí sbírce.“
Hádáme se čím dál častěji
Problémy podle Marka začaly asi před třemi měsíci, kdy se rozhodl, že květiny nebude všechny mačkat v pracovně, kde je do té doby měl, ale že je rozmístí po domě. Jenomže ještě ten večer kocour shodil jeden květináč z police na zem.
Druhý den do jednoho omylem strčila jeho žena, která se začala rozčilovat, že jsou kytky všude a dělají nepořádek. Pak si stěžovala, že nechápe, proč je má Marek všude, když se o ně stejně nestará.
„Není pravda, že se o květiny nestarám. Dávám jim všechno, co mohu. Kdybychom v bytě neměli ani jednu, byl by temný a ponurý, květiny ho rozjasňují. Jsou navíc dobré pro zdravé životní prostředí, což ona odmítá uznat,“ popisuje Marek.
Bohužel od doby, kdy se rozhodl květiny po domě rozmístit, se kvůli nim čím dál častěji hádají. Žena mu několikrát vyhrožovala, že se odstěhuje. Padla i slova o tom, že stěhování je už jen krůček k rozvodu.
„Nejsem si jistý, zda to myslí vážně. Proč by se se mnou rozváděla kvůli kytkám? Několikrát mi je přemístila, já jsem si je vrátil zpět tam, kde je jim nejlépe, a pak jsme se opět hádali. Takže je možné, že o rozvodu opravdu přemýšlí,“ uvažuje čtenář.
Sama má zahrádku, o kterou se nestará
Před třemi lety si Markova žena koupila malý pozemek se zahradou. Na té už třetím rokem vysadila jahody, okurky, dýně a další zeleninu. Jenomže je nechodí zalévat, a proto jí vždy všechny rostliny zahynou.
„Sama utratila velké peníze za to, aby mohla rostliny pěstovat. Ale nezvládá se o ně starat. Mně pak vyčítá, že se nestarám o ty své, které krásně prospívají,“ vysmívá se Marek manželce.
„Přijde mi, že na mě jenom žárlí. Kdyby se dokázala o svoje rostliny postarat tak, aby třeba jednou plodily, možná by jí to zlepšilo náladu a uvědomila by si, jakou radost mi moje pokojové rostliny dělají.
Jenomže rozdíl je v tom, že já jsem si vzal na starost jenom to, co sám zvládnu obstarat. Vím, že bych denně nezvládal chodit na zahradu a zalévat rostliny. Proto jsem si je nepořídil. Bylo by mi jich líto,“ dodává.
Podle Marka je na zahradě džungle, za kterou by se on sám před sousedy styděl. Jeho květiny doma jsou ale krásné a prospívají. „Rozhodně bych se nechtěl rozvádět kvůli kytkám. Na druhou stranu, pokud by pro moji ženu opravdu byly moje rostliny důvodem k ukončení vztahu, není to jen známka toho, že tohle nikam nevedlo?“
Autor: Šárka Cvrkalová
