Muži někdy dokážou být pěkně majetničtí a egoističtí. To jsou podle Marka důvody, proč si vedl záznamy o každé ženě, se kterou strávil noc. I když v sobě celou tu dobu měl podvědomý strach, že jeho žena tajný deníček najde, touha po tom mít všechno černé na bílém byla větší.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Celá řada mých přátel mi říkala, že to nechápou. Proč bych si něco takového psal a dával šanci své manželce celou věc odhalit? Jenže já jsem si nemohl pomoci. Psal jsem si datum každého mého úletu, jméno i podrobnosti ze zážitků. A že jich nebylo málo!
Bylo to bouřlivé období
Marek si svou manželku vzal, když mu bylo devatenáct. Byli spolu tehdy pouze rok a málokdo věřil, že jim to vydrží. O to více se přátelé sázeli, že vztah brzy skončí, když zjistili, že Marek svou ženu pravidelně podvádí.
„Byl jsem mladý blbec. Skoro každou noc jsem trávil s jinou ženou. Trvalo to několik dlouhých let, než mi došlo, že ta, kterou skutečně miluji, je po mém boku. Všechny ty milenky mě jedině utvrdily v tom, že chci být jenom s ní.“
Narodil se nám syn a deník zůstal jen památkou
Když bylo Markovi 26, přišel na svět Mareček. „Když se žena rozhodla pojmenovat syna po mně, dojalo mě to. Tehdy mi došlo, že to, co jí dělám, je odporné a měl bych s tím skončit.
Začal jsem se starat o rodinu. Dělal jsem pro ně maximum, dokazoval jsem oběma svou lásku a na milenky jsem už ani nepomyslel. Deník jsem ale nevyhodil. Schovával jsem ho tak dlouho, až ho jednou při úklidu má manželka našla,“ píše čtenář.
Bál jsem se
Marek popisuje, jak jednoho dne přišla žena s deníkem v ruce právě ve chvíli, kdy sledoval v televizi fotbal. „Viděl jsem, jak nese ty červené desky, které jsem roky skrýval za knihovnou. Zamrazilo mě,“ říká.
„Najednou přišel obrovský strach. Bál jsem se, že se se mnou bude chtít rozvést, bál jsem se, že přijdu o syna. Že všechny ty roky, kdy jsem tajemství skrýval, byly vlastně jenom na škodu. Ona mě ale zaskočila.“
Celou dobu prý o mých milenkách věděla
Když žena hodila před Marka notýsek na stůl, nevypadala naštvaně. Zeptala se ho jen, proč si takovou věc celé ty roky schovával. „Prý jestli bych se vzpomínek na všechny ty ženy nechtěl jednou provždy zbavit,“ dodává Marek.
„Byl jsem zmatený a nezmohl jsem se na slovo. Jen jsem na ni zíral a čekal, co bude dál. Řekla mi, že celou dobu o mých záletech věděla. Bála se prý ale, že mě ztratí.“
Marek se od manželky dozvěděl, že už tehdy několikrát deník viděla. Bylo jí jasné, že každou noc, když se nevrací domů, tráví s nějakou milenkou. Ale nechtěla o něho přijít a doufala, že se to po letech spraví.
To se nakonec s příchodem syna stalo. Milenky se staly jen minulostí zapsanou v deníku. „Když mi to říkala, usmívala se. Nebyla ani trochu naštvaná a spíš mi přišlo, že má radost z toho, jak mě dostala. Nakonec dodala, že už dlouhé roky nikoho jiného nemám a ona to pozná. A měla pravdu.“
Marek nakonec deník vyhodil do popelnice. Své ženě se pokoušel za všechno omlouvat, ona ale nechtěla slyšet ani slovo.
„Řekla mi, že není o čem mluvit. Všechno prý ví. Stejně tak si je ale vědoma toho, že dnes už jsem dospělý chlap, který jí za nikým neuteče,“ dodává čtenář závěrem.
Autor: Šárka Cvrkalová
