S manželem jsme vždy chtěli mít ve všem jasno. I když nejsme pesimisté, víme, že stát se může cokoliv, a tak jsme se rozhodli sepsat závěť poměrně brzy. Bude to zhruba deset let zpátky. Protože nás už spousta rodinných členů zklamala, chtěli jsme mít jistotu, že majetek připadne do rukou těm správným lidem.
Náš syn s námi vždy skvěle vycházel. Už od malička byl pracovitý, šikovný a svědomitý. Ve škole měl skvělé známky, hned jak mohl, začal si shánět brigádu a snažil se pro nás dělat maximum, tak jako my pro něj.
Dcery se odstěhovaly a téměř se s námi nebaví, druhý syn zavítá na návštěvu jednou za půl roku
Ze čtyř dětí nakonec jenom Petr zůstal s rodinou v nějakém normálním kontaktu. Nevyčítáme ani ostatním, že si našli rodinu a nemají potřebu se s námi vídat. Když po nich něco potřebujeme, obvykle se vymluví, vídáme se jen minimálně, přesto je máme rádi. Proto jsme v závěti zohlednili kompletní situaci. Rozhodli jsme se dům přepsat na Petra, ale samozřejmě odkázat něco i ostatním dětem.
Na dcery jsme přepsali chalupu. Vždycky spolu dobře vycházely
Kromě domu na vesnici máme ještě u nedaleké řeky chalupu. Tu jsme napůl přepsali na obě děvčata. I v dospělosti spolu totiž tráví poměrně hodně času, bydlí v těsné blízkosti, jejich děti jsou nejlepšími přáteli a manželé spolu rádi chodí na pivo. Myslíme si proto, že se nikdy o chalupu hádat nebudou. Buď si její cenu po prodeji přerozdělí, nebo ji budou využívat střídavě. To je už na nich, ale rozhodně nemáme pocit, že bychom je nějak ochudili.
Na staršího syna jsme přepsali veškerou technologii. Po čase se ale ukázalo, že máme problém
V závěti jsme napsali, že veškeré stroje a přístroje patřící k pozemku připadnou našemu staršímu synovi. Ačkoli se asi nikdy věnovat zemědělství nebude, traktory a sekačky může výhodně prodat. Je to už opravdu dávno, takže jsme po několika letech zapomněli, co vše v závěti vlastně je. Když jsme prodávali naše deset let staré auto, nedošlo nám, že jsme ho přepsali na syna stejně tak, jako ostatní zmíněné stroje.
Máme dvě možnosti, Napsat novou závěť, nebo syna vyplatit. To se ale v dopise nepsalo
Je samozřejmé, že napíšeme novou závěť. To nás totiž vyjde na necelé tři tisíce korun. Vyplatit synovi celé auto by bylo mnohem dražší. Když nám ale přišel domů dopis, ve kterém nás vyzývali k uhrazení částky necelých tři sta tisíc, vyděsili jsme se. Až po dlouhém jednání jsme zjistili, že lze věci řešit mnohem jednodušeji. Myslím, že spousta lidí se v takových situacích napálí.
Autor: Šárka Cvrkalová