Někdy se člověk zkrátka dostane do nepříjemné životní situace, kdy musí řešit, který vztah je pro něj důležitější. To, že někoho milujeme, není zárukou toho, že se nikdy znovu nezamilujeme. Alespoň to tvrdí Marta, která se nám e-mailem svěřila se svým příběhem.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Ve svém životě jsem měla už tři partnery, u kterých jsem si myslela, že to bude vztah na celý život. Ale ani v jednom případě to nebyla pravda. Vždycky jsem se zamilovala a zase velmi rychle odmilovala,“ popisuje Marta své vztahy.
„V současné době mám partnery dva. Zpočátku to bylo jen nevinné laškování, ale nakonec se z toho vyvinulo něco, čemu říkám vztah. S oběma je mi dobře, k oběma cítím pocit lásky. Jenže se musím rozhodnout dřív, než to praskne, a já je oba ztratím.“
Honza je klidný elegán
Honzu potkala Marta před několika měsíci. Hned se jí zalíbil, vzhledově působil velmi elegantně a klidně. „Když jsem si s ním začala povídat, zjistila jsem, že nemá rád žádné velké akce, je spíš kliďas, který by chtěl rodinu, dům a svůj klid.
Po několika schůzkách mi došlo, že pokud bych v budoucnu chtěla někoho, kdo nebude vymýšlet žádné nesmysly, zároveň se ale postará o rodinu, je to právě on. V tu dobu jsem se ale už scházela s někým dalším.“
Překvapí vás, že to není muž
Stejně jako Honzu potkala Marta na seznamce také Lucii. „Vždy jsem měla vztah jen s muži, ale nikdy jsem se nebránila experimentování. Po několika schůzkách s Luckou jsem ale zjistila, že se dokážu zamilovat i do ženy,“ přiznává.
„To, co mělo být zpočátku jenom nevinné povyražení, přerostlo v něco víc. A já tak nějak s Honzou i s Luckou začala chodit. Už se to tak táhne zhruba dva měsíce,“ vysvětluje.
Ani jednomu jsem nic neslíbila
Marta přiznává, že i když s oběma lidmi oficiálně chodí, ani jednomu z nich nic neslíbila. „S Honzou trávíme hodně času u romantických filmů, já během nich ale přemýšlím nad Luckou,“ říká čtenářka.
„Když jsem s Lucií, která mě představila několika kamarádkám jako svou partnerku, přemýšlím zase nad tím, zda to na mě není příliš rychlé, zda by mi nebylo lépe s Honzou.
Když jsem s jedním, myslím na druhého. A naopak. Nevím, co mám dělat. A nedokážu si ani představit, co by se stalo, kdyby prasklo to, že se v týdnu vídám s oběma na střídačku.“
Marta ani jeden vztah nepovažuje za extra vážný. Sama říká, že stejně jako to začalo, může to i skončit. Na druhou stranu si v obou případech dokáže představit, že kdyby na tom zapracovala, mohlo by se z toho něco vyklubat.
„Dokud budu s oběma jen tak trávit večery, nikam se neposuneme. Musím si vybrat, ale nevím, jak se rozhodnout. Nevím, zda chci klidného chlapa, co touží po rodině, nebo trochu divokou a nespoutanou bláznivou holku,“ říká.
Každý vztah má podle Marty své výhody, jenže je možné, že když se nějak rozhodne, bude toho po čase litovat. „Co byste na mém místě dělali vy? Podle čeho se člověk v takovém případě rozhoduje?“ ptá se zoufalá čtenářka.
Autor: Šárka Cvrkalová
