Martin už měl několik vztahů, ale žádný z nich mu bohužel nevydržel příliš dlouho. Dává to za vinu svému tajemství. Každá partnerka ho opustila poté, co se jí svěřil. Martin se nyní bojí vkročit do dalšího vztahu – má totiž strach, že to dopadne stejně.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Je tu jedna věc, která Martina velmi trápí. Liší se tím totiž od svých kamarádů. Ačkoli by to ženy možná mohly brát jako jistou přednost, je to pro ně důvod, proč se s Martinem rozchází.
Měl jsem jiné zájmy než ženy
Už někdy v šesté nebo sedmé třídě jsem naprosto propadl hraní počítačových her. Dříve rozhodně nebyly takové možnosti, jako jsou dnes, ale počítač se stal nedílnou součástí mého života.
Trávil jsem na něm veškeré volné chvíle. Někdy v deváté třídě se už moji vrstevníci začali zajímat o holky, ale mě zajímal jen a pouze počítač a hry.
Nezměnilo se to ani na střední škole. Místo toho, abych chodil za děvčaty, jsem seděl doma za monitorem a s partou kamarádů několik hodin denně pařil hry.
Začal jsem pozdě a nyní vím, že to byla chyba
Rodiče mi často vyčítali, že celé dny prosedím u počítače. Především moje máma těžce nesla, že jsem oslavil dvacetiny a ještě jsem neměl přítelkyni.
Mě to netrápilo. Možná mi v té době ani nedocházelo, jak moc se v tomhle oproti mužům v mém věku liším. A bylo mi to jedno.
První vztah jsem měl až v době, kdy mi bylo 23 let. Až tehdy jsem si uvědomil, že jsem začal pozdě a že to byla chyba.
Když jsem jim svěřil své tajemství, utekly ode mě
Měl jsem již několik vztahů, ačkoli bych je na prstech jedné ruky dokázal spočítat. Ženy se o mě sice zajímaly, ale když už jsme se dostali dál, prozradil jsem jim něco, kvůli čemu mi daly kopačky.
Ještě nikdy jsem totiž s žádnou ženou nespal. To bylo moje tajemství, kterého se moje dosavadní nyní již bývalé přítelkyně zalekly, a místo toho, aby se třeba jedna z nich stala mojí první, ode mě utekly.
Nyní se bojím navázat další vztah. Již třikrát jsem to zkusil a třikrát jsem čelil rozchodu jen proto, že jsem ještě nikdy neměl ženu.
Cítím se kvůli tomu trapně
Byly doby, kdy by mě ani ve snu nenapadlo, že se jednoho dne budu stydět za to, že jsem ve svých 26 letech ještě nespal se ženou.
Ačkoli u žen se tohle možná bere jako přednost a muži to vnímají, dá se říci, pozitivně, pokud jde o muže, ženy se na to dívají divně.
Jsem z toho smutný. Stydím se za něco, za co bych se ani stydět nemusel. Proč to ženám tak moc vadí? Proč žádná z nich nechce být moje první?
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Každý člověk je svým vlastním způsobem jedinečný. Tato jedinečnost nám v životě přináší mnohá nedorozumění, neshody či nepochopení. Tato pestrost nám však poskytuje i pozitivní hledisko, protože to znamená, že existují lidé, kteří se nám naší výjimečnosti přibližují, a se kterými si dobře rozumíme.
Jak se říká “vrána k vráně sedá”. To má za následek, že kolem nás vznikají různé skupiny a kroužky nadšenců psů, lokomotiv nebo právě i hraní počítačových her. I když se tedy člověk může cítit se svou jedinečností sám, když se s dostatečným úsilím rozhlédneme, tak nalezneme někoho, s kým si budeme rozumět.
Každý z nás dříve či později získá v životě nějakou zkušenost, za kterou se bude stydět nebo si za ni bude dávat vinu. Jedinou možností, jak se probojovat životem, je nevzdat se a zkoušet to znovu. Nikdo z nás není dokonalý a jak praví známé moudro” mistr je jen někdo, kdo selhal vícekrát, než kolikrát to student vůbec zkusil”.
Pocity studu, viny nebo nízké sebehodnoty mohou být mnohdy velice silné a vést k temným myšlenkám a depresi. To není známka slabosti nebo neschopnosti, jen to znamená, že máme těžké životní období, se kterým potřebujeme pomoci, na čemž není nic špatného, každý z nás totiž někdy potřebuje pomoc a dvě hlavy vědí více než jedna. Je proto vhodné promluvit si o svých pocitech s psychologem či jiným odborníkem, který se v otázkách lidského prožívání vyzná a může nám poradit, jak dál.
