Rodina byla pro Martina vždycky důležitá. Bylo pro něho velmi těžké, když zjistil, že jeho matka s otcem nesouhlasí s výběrem jeho partnerky. Miloval své rodiče, ale Danielu, se kterou se seznámil už ve dvaceti, miloval také. A rozhodovat se mezi nimi byla ta nejhorší volba, před kterou ho mohli postavit.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Daniela je skvělá žena. Miluje mě a já miluji ji,“ píše Martin. „I když je mi přes třicet, moji rodiče mají pořád tendenci mi mluvit do života. Dana je podle nich pro někoho, jako jsem já, až moc obyčejná,“ píše Martin.
„Několikrát jsem byl s Danielou u rodičů na návštěvě, obvykle to skončilo hádkou. Pak jsem se s nimi skoro přestal vídat. A pokud jsem k nim později jezdíval, musel jsem jedině sám. Nevím, co proti ní přesně mají, ale zkrátka ji nesnáší,“ vysvětluje.
Koloběh odmítání
Když bylo Martinovi 25 let, narodil se jeho přítelkyni syn. Uvědomil si, že chce s Danielou a jejich dítětem zůstat už napořád, a proto ji požádal o ruku. Jenže ona odmítla. „Řekla mi, že na to není připravená. Jednou si mě prý možná vezme, ale ne teď,“ popisuje.
„Byl jsem zklamaný, ale pochopil jsem. Svatba přináší hodně starostí, ona se chtěla postarat o malého Honzíka, já měl v práci co dělat, abych zabezpečil rodinu. O dva roky později, když se situace uklidnila, jsem zkusil o svatbě mluvit znovu. Opět neúspěšně,“ dodává.
Ve třiceti letech se Martin radoval z dalšího syna Matěje. Opět se pokoušel mluvit s Danielou o svatbě. Ona mu ale řekla, že si ho vezme, až bude ta správná chvíle.
„Bylo těžké se smířit s třetím odmítnutím. Věděl jsem, že mě miluje, že já miluji ji, ale i tak to bolelo. Proto jsem se rozhodl, že poslední žádost o ruku, kterou provedu, udělám pořádně a tak, aby ji neodmítla,“ vysvětluje čtenář.
Konečně řekla své ano
Ten den Martin doma uvařil, uklidil, postaral se o děti, zatímco jeho žena byla u kamarádky. Když přišla domů, bez větších okolků si klekl ve dveřích a slíbil jí, že ji a děti nikdy neopustí, i kdyby si ho opět nevzala.
„Klečel jsem tam s prstenem a tvrdil jí, že to je naposledy. Pokud si mě nevezme, pochopím to a budu s ní žít šťastně i bez svatby. V tu chvíli jsem viděl, jak se rozplakala štěstím. Pak mě objala a řekla tak dlouho očekávané ano.
Rodiče odmítli pozvání na svatbu
Když Martin sdělil radostnou novinku rodině, matka ani otec se nadšeně netvářili. Řekli mu, že s jeho rozhodnutím nesouhlasí a pořád by si po jeho boku představovali někoho úplně jiného. Zklamalo ho to.
„Řekl jsem jim, že jsem šťastný. Pokud si mám vybrat mezi nimi a Danielou, zvolím si Danielu, i když je to pro mě ta nejtěžší volba na světě. Když jsem jim ale tohle povídal do mobilu, nečekal jsem, že se toho chytnou. Táta mi řekl, že dokud budu s Danou, rodina se mnou nepromluví.
Když jsem je po půl roce zval na svatbu, napsali mi jen SMS zprávu, že někomu takovému na obřad nedorazí. Dokud si prý neuvědomím, že zahazuji život s někým, kdo za to nestojí, oni už při mně stát nebudou.“
Martin si Danielu vzal. S rodinou se od té doby nebaví. Každý rok píše otci i matce k narozeninám, oni ho ale ignorují.
Čtenář nechápe, co přesně kdy on nebo jeho žena udělali špatně, bohužel si ale musel vybrat, a rodiče tím pádem ztratil. Na druhou stranu má milující ženu a dnes už tři děti.
Autor: Šárka Cvrkalová
