Péči o dítě si Martin představoval úplně jinak. Příchod svého prvního potomka popsal jako nezapomenutelný zážitek. On ani jeho žena ale nepočítali s tím, že syn Kryštof bude tak uplakané miminko.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslal pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Od Martina jsme obdrželi e-mail, ve kterém se svěřil, že raději než doma se svým synem tráví hodiny venku. Může za to jeho tchyně, která manželce poradila šílenou věc.
Představoval jsem si to úplně jinak
Když Martinova žena čekala prvního potomka, oba dva měli úplně jinou představu o životě s dítětem, než jaká byla realita.
„Všude okolo jsme viděli šťastné rodiče s kočárkem, jak se s láskou dívají na své malé, hodné a vůbec ne uplakané děti,“ popisuje Martin v e-mailu. S manželkou si mysleli, že to tak funguje všude.
„Narození syna považuji za to nejkrásnější, co jsem kdy viděl,“ netají se. „To, co následovalo po jeho příjezdu domů, už ale tak veselé nebylo,“ dodává.
Uplakané miminko
„Syn pořád jen brečí a brečí,“ stěžuje si Martin. „Samozřejmě jsem věděl, že miminka pláčou, ale tohle je extrém,“ zoufá si.
Malý Kryštof je dle slov jeho tatínka věčně nespokojený a pláčem si vyžaduje pozornost. Podle Martina brečí několik hodin denně.
„Večer je to nejhorší,“ pokračuje. „Je mu půl roku a neusne jinak než při skákání na míči,“ vysvětluje. „I tak ale probrečí třeba dvě hodiny.“
Tchyně mojí ženě poradila bláznivou věc
Maminka Martinovy ženy už se nemohla dívat na to, jak si její dcera při každodenním uspávání na skákacím míči ničí záda. Také je přesvědčena, že si tímto na sebe šije bič.
„Tchyně nám hodně pomáhá, pokud jde o malého,“ přiznává Martin. „Nedávno ale mojí ženě poradila bláznivou věc. Dočetla se o nějaké Estivillově metodě uspávání a u nás doma tím odstartovala peklo.“
Estivillova metoda uspávání je pro někoho opravdu drastická. Je náročná především pro rodiče a Martin přiznal, že to on ani jeho žena nezvládají.
Raději utíkám, než abych to poslouchal
„Manželka se snaží, dává na rady své matky, ale já na ní vidím, že brečícího syna prostě nezvládá,“ popisuje Martin náročné okamžiky. „Já na tom nejsem lépe.“
Od Martina jsme se dozvěděli, že raději utíká, kam jen může, jen aby nemusel být doma a poslouchat svého synka, jak pláče sám v postýlce vedle v pokoji.
Čtěte také:
František (42): Manželka nemůže mít děti. Bolestivá pravda ji dohnala k něčemu bláznivému
„Nemyslím si, že to žena vydrží, na syna ta metoda očividně neplatí,“ uvažuje. „Už aby byl synek větší a dokázal nám bez pláče říci, co ho trápí. Nemohu se na to dočkat!“
Autor: Nikol Kolomazníková
