Podávala mi ten dopis s úsměvem na rtech. Znal jsem ten výraz. Něco přede mnou tajila a očividně z toho byla v rozpacích. Začetl jsem se do dopisu, který mi podávala. Stačilo málo a já se málem přestal ovládat. Jsem si jistý, že kdyby tohle udělala
vaše žena, reagovali byste úplně stejně!
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Finančně jsme na tom nebyli dobře
Nechci se vymlouvat na koronavirus, který se nás drží zuby nehty už více než rok, ale nebýt jeho, jsem přesvědčen, že by se to nedělo.
Než se tady ten virus z Číny objevil, žili jsme si docela dobře. Jenže pak manželka přišla o práci bez šance najít něco dalšího.
Nakonec se upíchla v obchodě jako prodavačka, ale pohoršila si s platem. Jelikož já pracuji v pohostinství, asi si umíte představit, jak se to pohybuje v tomto oboru…
Finančně jsme začali strádat. Snažili jsme si to moc nepřipouštět, ale když si najednou musíte utahovat opasek, nevydržíte se dlouho přetvařovat, že je všechno v pohodě.
Podala mi ten dopis s rozpačitým úsměvem
Řešili jsme to několikrát. Hledali jsme možnost, jak si po finanční stránce trochu přilepšit. Ale kvůli koronaviru spousta nápadů padla. Prostě to za téhle situace nešlo.
Jednoho odpoledne mi žena podala do ruky dopis. Vrátila se zrovna z obchodu a dopis pravděpodobně vyzvedla ve schránce. Měla u toho na tváři rozpačitý úsměv.
Ten výraz jsem znal. Jsme manželé už roky, poznám na své ženě, když je z něčeho nervózní. Tak nějak jsem tušil, že z toho nebudu mít radost.
A nespletl jsem se! Když jsem ten dopis přečetl, bouřily se ve mně emoce. Především vztek. Kdyby tohle udělala vaše žena, určitě byste nadšením neskákali!
Myslela to dobře, ale tohle tedy ne!
Jak byste reagovali, kdybyste se dočetli, že vás manželka za vašimi zády, aniž by se jen slůvkem zmínila, nebo se snad zeptala, přihlásila do televizní show?
Přesně tohle totiž moje žena udělala. Nezeptala se mě, neporadila se a přihlásila nás do reality show, kterou už roky sleduje v televizi.
Bouchly ve mně saze. Měl jsem chuť přerazit ji vejpůl! Strašně jsem se rozzlobil, a ačkoli na to nejsem pyšný, křičel jsem na ni.
Manželka moji reakci nečekala a rozplakala se. Přiznala, že to myslela dobře, za účast v té frašce je slušná finanční odměna a ona nám chtěla pomoci.
Vím, že to udělala s dobrým úmyslem, ale tohle tedy ne. I kdybych měl jíst jen chleba se solí, odmítám se veřejně ztrapnit před celým národem. Ne, děkuji!
Autor: Nikol Kolomazníková
