Když se před šestnácti lety narodil Martinovi s Monikou syn, byli nadšení. Původně plánovali velkou rodinu, nakonec ale Lukáš zůstal jediným dítětem. Podle Martina k tomu nebyl žádný důvod, zkrátka se tak situace vyvrbila.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře, který nám jej zaslala pomocí e-mailu. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
„Kdyby se nám tehdy narodila dcera, byli bychom úplně stejně šťastní. Na pohlaví dítěte nám až tak nezáleželo. Jenomže nedávno za mnou Lukáš přišel s něčím, co mě zaskočilo, a nevím, jak se k tomu mám postavit,“ píše v e-mailu čtenář.
Řekl mi, že se necítí být tak úplně chlapcem
„Byl jsem ten večer doma sám, manželka měla noční. Když za mnou Lukáš přišel s tím, že by se mnou rád něco probral, udělal jsem si samozřejmě čas. Ale nečekal jsem, že mi oznámí, že by byl rád dívkou.“
Lukáš se svému otci svěřil, že už se delší dobu ve svém těle necítí tak úplně dobře. Původně o tom nechtěl mluvit a snažil se uvažovat rozumně, ale nakonec trpěl natolik, že se musel někomu svěřit.
„Přišel to říci mně, protože ví, že jeho matka by v podobném případě reagovala možná dost odtažitě. Vysvětloval mi, že dnes existují operace a zákroky, které by z něho mohly udělat dívku.
Po mně chtěl především podporu, až to bude říkat matce. Reagovat na to bylo velmi náročné,“ vysvětluje Martin.
Čtenář chlapci řekl, že ho samozřejmě podpoří, ale bylo by nejlepší prozatím matce nic neříkat, dokud není nic jisté.
„Nejspíš jsem se ho dotkl, řekl jsem mu, že je v pubertě a možná si to časem rozmyslí. Samozřejmě bych ho v opačném případě podpořil, ale nechtěl jsem tím hned rozhádat rodinu,“ objasňuje.
Syn má pocit, že jsem ho zradil. Manželce jsem řekl, co se stalo, nadšená nebyla
Když se Lukáš nesetkal s porozuměním, uzavřel se do sebe a přestal se svým otcem komunikovat. Ten hned druhý den své ženě řekl, s jakou věcí za ním Lukáš přišel. „Řekl jsem jí, že je v pubertě a přejde ho to, snažil jsem se jí to podat se smíchem,“ říká.
„Hlavní důvod, proč jsem nechtěl, aby se jí svěřil syn sám, byl, že by to bral moc vážně. Já si totiž opravdu myslím, že ho to může přejít, že si za půl roku uvědomí, že je to nesmysl.“
Martinova žena ale celou situaci jako vtip nevzala. Nejdřív chtěla s Lukášem mluvit, ale to jí Martin vymluvil. „Nakonec se naštvala na mě, protože jsem jí řekl, že bych ho podpořil, kdyby se skutečně rozhodl, že chce být ženou.“
Rodina je teď v tíživé situaci, kdy nikdo s nikým nemluví a nikdo neví, co vlastně bude dál. „Já syna podpořím, ať se rozhodne jakkoli, zároveň ale nechci, aby dělal ukvapená rozhodnutí. Už jen kvůli tomu, že jeho matka by to nesla jen velmi těžce.“
Autor: Šárka Cvrkalová
