Já a moje sestra jsme spolu nikdy neměli kdovíjak vřelý vztah. Každý jsme měli úplně jiné názory i životní postoje. Přesto jsem ji až donedávna respektoval. Přeci jen to pořád byla moje sestra.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Není to ale tak dávno, co mi prozradila šílenou ohavnost. Práskla na sebe, co provádí našim rodičům. Když jsem její slova slyšel, vařila se ve mně krev.
Nikdy jsme si moc nerozuměli
Sestra je o šest let mladší. Možná za to mohl náš věkový rozdíl, možná za tím bylo něco jiného. My dva jsme si ale nikdy nerozuměli.
Už jako děti jsme se nemuseli. Byl jsem otrávený pokaždé, když mi rodiče dali sestru na hlídání. V dospívání jsme spolu měli časté spory.
I když je to moje sestra, její blízkost jsem nevyhledával. Když jsme byli spolu, docházelo mezi námi k hádkám. Bylo lepší si jeden druhému zbytečně nelézt do cesty.
Stále je to moje sestra
I když jsme byli doslova jako oheň a voda a mnoho společného jsme neměli, respektoval jsem ji. Vždycky to totiž bude moje mladší sestra.
S tímto vědomím jsem se naučil žít. Vidět jsem ji nemusel, ale když se stalo, že potřebovala pomoc staršího bratra, neodmítl jsem ji.
Tak to bylo do chvíle, než na sebe práskla něco ohavného. Jejím slovům se mi ani nechtělo věřit, až natolik mi v té chvíli byla odporná.
Prozradila na sebe šílenou věc
Potkali jsme se na oslavě narozenin, kde sestra hodně pila. Vždycky měla blízko k alkoholu a ten den to přehnala.
Pod vlivem mi později večer prozradila něco, čemu se jen těžko chtělo věřit. Řekla mi, jak už několik let lže našim rodičům.
Když mi vyprávěla, že jim nalhává, že má problémy v práci, že nemá peníze, manžel ji podvádí a nedává jí ani korunu, a ona od nich bere peníze, udělalo se mi zle!
Okrádá je o peníze, a přesto se jim může podívat do očí!
V té chvíli mi byla sestra odporná jako ještě nikdy předtím. Byla sice opilá, ale mluvila o tom tak věrohodně, že mě ani na okamžik nenapadlo, že by to nebyla pravda.
O pár dní později mi to nedalo a její slova jsem si u rodičů potvrdil. Maminka mi přiznala, že už ji roky finančně podporují, protože je na tom chudinka špatně. Prý přijede vždycky v den důchodu. Snažila se její chování omluvit, ale pro mě tím sestra skončila.
Nedokážu to pochopit. Rodiče nám dali všechno a ona se k nim chová takhle? Sprostě jim lže, bere jim to málo, co mají z důchodu, a ještě se jim po tom všem může podívat do očí?
Znechutila se mi a klesla tak hluboko, že neexistuje nic, čím by mohla můj názor na změnit.
Autor: Nikol Kolomazníková
