Můj otec si přál mít ze mě doktora. Když jsem si jako střední školu vybral obyčejnou zemědělku místo zdravky, velmi jsem ho tím zklamal. Otec nedokázal přenést přes srdce, že se jednoho dne budu živit jako nějaký řadový dělník. Během svého života jsem poznal, že můj otec nebyl jediný, komu obyčejné řemeslo příliš nevonělo.
Byli jsme jako oheň a voda
Já a Tereza jsme byli jako oheň a voda. Já byl živelné povahy, ona naopak byla vždycky klidná a vyrovnaná. Povahové vlastnosti ale nebyly to jediné, co nás odlišovalo. Zatímco já pracoval jako obyčejný dělník, Tereza studovala na právničku.
Ačkoli jsme nemohli být rozdílnější, bláznivě jsme se do sebe zamilovali. Naivně jsme si mysleli, že naší lásce nic nebude stát v cestě.
Nebyl jsem pro jejich dceru dost dobrý
Pokud jde o Terezu, milovala mě i přesto, že jsem neměl takové ambice a cíle, jaké měla ona. Tereza se chtěla stát uznávanou právničkou a do studia dávala maximum. Já se spokojil se střední školou a o vysoké ani vzdáleně neuvažoval. A jí to bylo jedno.
Problém v tom ale viděli její rodiče. Ti se totiž od samého začátku netajili tím, že si pro svoji dceru představovali daleko vhodnější partii. Lékaře nebo třeba majitele prosperující firmy. To by byli ideální uchazeči o ruku jejich milované dcery.
Stála mezi námi
Terezina rodina nám neustále házela do cesty klacky a stavěla před nás překážky, o kterých si myslela, že je společně nepřekonáme. Jenže my jsme se nedali a o naši lásku jsme statečně bojovali. Tereza ale často stála mezi námi, jako by stála mezi dvěma světy. Jednou jsem byl dokonce svědkem rozhovoru, ve kterém jsem zaslechl, že mě její matka nazvala „chlapem od lopaty“, což se mě dotklo. Ano, nebyl jsem právník, lékař nebo třeba soudce, ale rozhodně jsem se nebál práce. A neměl jsem se za co stydět.
Snažili se nás rozdělit
Terezini rodiče neustále hledali důvody, pro které naše láska neměla budoucnost. Snažili se nás rozdělit, neustále Tereze předhazovali moje nedostatky. Její matka dokonce přistoupila i k tomu, že na jeden nedělní oběd pozvala Terezina bývalého přítele a celou dobu jí ho okatě předhazovala. Měl jsem hodně co dělat, abych se držel.
Její otec ale zašel ještě o krok dál a udělal něco, co bych nečekal. Chtěl mě podplatit, abych se s jeho dcerou rozešel a nechal ji na pokoji. Nabízel mi 200 000 Kč za to, že nechám Terezu být. A sliboval, že ona se nic z toho samozřejmě nedozví.
Utvrdili mě v tom, že je Tereza ta pravá
Tímto gestem u mě Terezini rodiče skončili. Opravdu si mysleli, že sáhnu po penězích a vzdám se ženy svého života? Možná jsem byl za práskače, ale Tereze jsem o pokusu jejího otce řekl. I když jsem tím riskoval, že mi nebude věřit, čemuž bych se nedivil. Bylo to skutečně bizarní.
Tereza se ale zachovala tak, že mě utvrdila v tom, že je pro mě ta pravá. Postavila se za mě a rodičům od plic řekla, že se snaží zbytečně. Nás dva totiž nikdo a nic rozdělit nedokáže.
Matouš
Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Autor: Nikol Kolomazníková