Některé věci se zkrátka dějí, ale my o nich raději nemluvíme. Víme, že soukromí našich přátel je stejné jako to naše, ale nepřemýšlíme o tom. Michaela si ale nikdy nepředstavovala, že by o své téměř sedmdesátileté matce zjistila, že ještě stále se svým manželem občas stráví vášnivou noc.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenářky. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenářky pozměněna.
„Samozřejmě jsem se párkrát v životě pozastavila nad tím, že moji rodiče spolu prožívají to, co já s manželem. Nepřemýšlela jsem o tom ale raději nijak výrazně. A s přibývajícím věkem se ty myšlenky ztrácely,“ vypráví.
„Vím, že někteří lidé neztratí apetit ani v pokročilém věku, netušila jsem ale, že zrovna moje matka s otcem na takové věci ještě jsou. Zjistila jsem to trochu zvláštním způsobem a teď je mi trapně, kdykoli se na ně podívám.“
Ze zdravotních důvodů jsem musela přespat
Michaela jela ten den navštívit své rodiče po dlouhé době. Večer měla jet zpět domů za vlastní rodinou, udělalo se jí ale špatně a rodiče ji přemluvili, aby se raději vyspala a jela až ráno.
„Dostala jsem teplotu a běhala jsem na záchod. Přišlo to doslova z minuty na minutu a já se rozhodně necítila na to, že bych měla řídit dvě hodiny auto. Jejich pohostinnost jsem proto přijala s otevřenou náručí,“ vypráví.
„Jelikož v pokoji pro hosty v horním patře není příjemný vzduch, rozhodli se rodiče, že mě nechají spát v ložnici, aby se mi brzy udělalo lépe. Cítila jsem se chvíli jako malá holka, o kterou se její maminka s tatínkem bojí,“ směje se.
„Nicméně jsem to ocenila,“ dodává a popisuje, že když si lehla do měkké postele, zavřely se jí oči a ona rychle usnula. V noci se ale kvůli bolestem břicha probudila. Došla si na záchod a pak v pokoji hledala kapesník.
„Zašátrala jsem v nočním stolku v naději, že najdu kapesníky nebo nějaké ubrousky, do kterých bych se mohla vysmrkat. Nahmatala jsem něco, co jsem nejprve potmě nepoznala. Brzy mi ale došlo, co držím v ruce.
Doufám, že je nenapadlo, že to vím
Když si Michaela uvědomila, že to, co má její matka v šuplíku u postele, je erotická hračka, vrátila ji zpátky do šuplíku a snažila se nemyslet na to, co právě zjistila. I kdyby ji nezaskočilo to, že její rodiče ještě občas mají vášnivou noc, nikdy by ji nenapadlo, že k tomu něco takového použijí.
„Došla jsem si na záchod pro toaletní papír na smrkání. Pak jsem ale nemohla asi tři hodiny usnout, protože jsem přemýšlela nad tím, co jsem v šuplíku objevila. Doufala jsem, že jsem dala hračku zpět na místo přesně tak, jak byla. Že mojí matce nedojde, že jsem šuplík otevřela,“ svěřuje se.
Druhý den ráno už Michaele bylo lépe. Posnídala s rodinou, která její zamlklost přisuzovala jejímu zdraví. „Nechtěla jsem s nimi moc mluvit. Bála jsem se, že nějak prozradím, co vím. A to by nebylo příjemné nikomu z nás.“
Nakonec Michaela poděkovala za pohostinnost a odjela domů. Ještě několik dní jí sice trvalo, než se dostala z nemoci, ale mnohem déle bojovala s myšlenkami ve své hlavě.
„To, co jsem tehdy v noci zjistila, asi jen tak z hlavy nedostanu. Snažím se na to nemyslet, ale nejde to. Kdykoli narazím na nějakou zmínku o erotických hračkách nebo si vzpomenu na mou poslední návštěvu u rodiny, vrací se mi noční můry,“ dodává na závěr příběhu.
Autor: Šárka Cvrkalová
