Michal trpěl dlouhé roky, než mu konečně jeho bratr prozradil pravdu. Nikdy nechápal, proč s ním otec jedná s odstupem, proč je ve všem přísný, zatímco o pět let staršího bratra ve všem rozmazluje a stará se o něho. Proto se více upnul na matku.
Jenomže čím starší byl, tím více začal problém vnímat.
„Dokud jsem byl dítě, nevadilo mi to. Máma si se mnou hrála, bratr se o mě staral, i když jsem viděl, že z toho není nadšený. Ale oba pro mě byli vším. A miloval jsem i otce. Ten se ale choval často nepřátelsky.“
Trestal mě a křičel. Bratr přitom nikdy nedostal ani jediné domácí vězení
Když bylo Michalovi dvanáct, začal si uvědomovat, že něco není v pořádku. Matky se často vyptával, proč ho otec nemá rád, zatímco bratr Pavel je s ním nejlepší kamarád. „Mamka říkala, že je to nesmysl, že nás má rád táta oba. Ale já věděl, že to není pravda. Pavel s ním mohl chodit na zápasy, vozit se na motorce, já ale vždycky dostal domácí vězení za jedinou pětku. O největší legraci jsem vždy přišel. Když měl ale špatné známky bratr, žádné tresty se nekonaly.“
Michal vypráví, že dokonce často slyšel matku, jak otci vyčítá jeho chování. Několikrát zaslechl rozhovor, ze kterého jasně vzešlo najevo, že se k němu otec opravdu nechová fér. „Čím jsem byl starší, tím více mě to štvalo. Na druhou stranu jsem byl pěkně protivný puberťák a dával jsem otci co proto,“ říká Michal.
Až před rokem mi bratr oznámil celou pravdu
Zdroj: 123RF.COM
Jakmile Michal dospěl, odstěhoval se. S matkou i otcem se pravidelně vídá. Když se nevidí denně, dokonce si rozumí. „Když jsem bydlel doma, otec proti mně stále něco měl. Teď ho vídám jednou za půl roku a docela si spolu popovídáme. Možná je to ale tím, že už znám pravdu.“
Když Michalova matka otěhotněla, přiznala se svému manželovi, že mu byla nevěrná. Její starší syn Pavel, tou dobou teprve pětiletý, si ale uvědomoval, co se stalo. Celou dobu znal pravdu, ale rodiče ho požádali, aby ji Michalovi neřekl.
„Byl jsem pro otce vzpomínkou na špatnou věc, kterou matka udělala. Dokázal jí odpustit, ale na mě se nikdy nedíval jako na vlastního. Mám mu to trochu za zlé, ale rozumím tomu,“ říká Michal. Dnes se s rodinou vídá opravdu jen jednou za čas a se všemi vychází skvěle. „Neměl jsem nejlepší dětství. O to lepší časy mám ale dnes. Myslím, že já i táta jsme dospěli a pochopili, jak se vztahy mezi námi dvěma mají.“
Autor: Šárka Cvrkalová
