Příběh pana Michala nás vzal za srdce. Setkáváme se s příběhy radostnými i úsměvnými, chodí nám e-mailem i příběhy smutné. A příběh pana Michala rozhodně patří k těm, na které budeme ještě dlouho vzpomínat. Vypráví totiž o neskutečné bolesti ze ztráty milované ženy, a ještě větší bolesti z vědomí, že po sobě nechala dvě malé děti.
Myslel jsem si, že se to děje jen starším lidem
„Vždycky jsem si myslel, že infarkt postihuje jen staré lidi. V mém okolí nebyl nikdo, o kom bych věděl, že ho něco takového postihlo. Zkušenosti jsem měl jen s lidmi, kterým bylo více než šedesát let. Proto mě nenapadlo, že by infarkt mohl potkat i moji mladou ženu,“ těmito slovy se otevírá příběh pana Michala, který nám přišel e-mailem.
Michalově představě, že se infarkt týká jen starších lidí, bohužel odporují statistiky, které jasně poukazují na to, že se tento zdravotní problém týká stále mladších lidí. Podle statistik navíc ženy obecně dostávají infarkt častěji než muži, přičemž 40 % z nich mnohdy ani neví, že infarkt prodělaly.
V našem životě nastala řada změn
Po manželčině infarktu se život pana Michala a jeho rodiny změnil. Jeho žena musela podstoupit řadu vyšetření, která poukázala na nemocné srdce. Do toho okamžiku nikdo z nich netušil, že něco není úplně v pořádku. Až infarkt v čtyřiadvaceti letech vztyčil pomyslný varovný prst.
„Žena se musela vzdát sportování, které milovala. Často jsme jezdili na výlety, chodili jsme na pochody, nic z toho ale teď dělat nemohla. Nesměla se stresovat, namáhat. Bylo to těžké období, ale podařilo se nám jejímu zdravotnímu stavu přizpůsobit,“ pokračuje Michal ve vypravování a popisuje nám, jak se jejich život po infarktu změnil.
Najednou jsme zůstali sami
Zdroj: 123RF.COM
„Minulou zimu žena onemocněla. Zpočátku se to tvářilo jako obyčejná viróza, nic vážného. Žena ale byla poučena, že se musí léčit i s tou nejběžnější nemocí,“ vysvětluje Michal ve svém e-mailu. „Jenže viróza to nebyla, nemoc postupovala a vyklubal se z toho zápal plic. A právě ten se mojí ženě stal osudným, protože takovému náporu její srdce nedokázalo vzdorovat,“ píše a nám se při čtení těchto slov zastavuje dech. Michalova žena boj se zápalem plic i boj s nemocným srdcem prohrála.
Michal tak najednou zůstal sám se dvěma malými dětmi. Když jeho manželka zemřela, bylo dceři teprve dva a půl roku a synovi necelý rok.
Neskutečná bolest, která snad nikdy nepřebolí
„Kdo nezažil, ten nedokáže pochopit, jak neskutečná je to bolest. Na jednu stranu se vám zhroutí celý svět, na stranu druhou víte, že tu mátě děti, kvůli kterým to prostě nemůžete vzdát,“ taková jsou další slova pana Michala, ze kterých je cítit bolest a žal. Je přesvědčený, že bolest ze ztráty milované ženy snad nikdy nepřebolí. Stále tu ale má děti, pro které musí být silný.
Autor: Nikol Kolomazníková
Názor odborníka
Případů infarktu u mladých lidí bohužel neustále přibývá. Má to na svědomí především dnešní doba, která klade ohromné nároky na výkon, což s sebou nutně přináší zvýšenou míru stresu. Hodnota člověka se v dnešní době posuzuje na základě jeho schopnosti podat co nejlepší výkon a vydělat co nejvíce peněz. Hodnota člověka na základě ctností jako dobrosrdečnost, vřelost či moudrost naneštěstí ustupuje dnes do pozadí. Výzkumy však ukazují, že individuální spokojenost a radost je jen málo spojena s množstvím peněz, které je člověk schopen vydělat. Na druhou stranu dobré sociální vazby, přátelství a vzájemně uspokojivý vztah s partnerem či partnerkou se jeví jako nejlepší ukazatele tohoto fenoménu.
Smrt blízkého člověka, v tomto případě partnerky, není nikdy jednoduchá. Je důležité dát sám sobě čas a dovolit si truchlit. Podstatná je též podpora okolí, přátel a jiných rodinných příslušníků. Někteří lidé volí strategii úniku, o bolestivém tématu se s nikým nechtějí bavit a raději se naplno začnou věnovat například práci, jen aby na bolest a stesk nemuseli myslet. Je třeba však najít vnitřní sílu a tématu se nevyhýbat, neboť pokud tak těžkou a život ovlivňující událost jakou je tato člověk řádně nezpracuje, tak mu může klást překážky v mnoha životních situacích. Sílu člověk může nalézt například ve svých dětech nebo ve vzpomínkách na zesnulého člověka.
Pokud si člověk neví rady, je možné poradit se s psychologem či jiným řádně školeným odborníkem.
