Michalova maminka se už několikrát nabízela, že by ráda pohlídala vnoučka Robina i přes noc. Prozatím jí ho rodiče nechávali jen přes den a pouze na pár hodin, ve výjimečných případech. Proto stále více naznačovala, že už by chlapec určitě zvládl noc u milující babičky.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Kdyby to bylo pouze na Michalovi, bez problému by své mamince syna Robina svěřil. Byl toho názoru, že v jeho dvou letech už by určitě bez maminky a tatínka vydržel. Když s tím ale přišel za svojí ženou, její reakce ho nepříjemně zaskočila.
Odmalička to byl mamánek
Michal o svém synovi Robinovi mluví jako milující táta. Nebojí se ale přiznat, že je synek odmalička hodně fixovaný na svoji maminku – Michalovu ženu Lenku.
„Je to naše první dítě a bohužel to vypadá, že další už nám osud nedopřeje,“ vysvětluje Michal upřímně. „Manželka třikrát potratila, Robin je vymodlené dítko a nevím, zda se budeme pokoušet o další,“ píše. On ani jeho manželka se totiž nechtějí vystavovat dalšímu zklamání.
Michal napsal, že malý Robin je odmalička pořádný mamánek. Manželka se totiž na syna upnula a v podstatě veškerý čas tráví spolu. Až na pár výjimek.
Nabízela se, že by syna pohlídala
„Moje máma opakovaně mluvila o tom, že je Robin už dost velký na to, aby mohl přespat u babičky s dědou,“ pokračuje Michal. „Kdyby to záleželo jen na mně, klidně bych jí ho svěřil. Myslím, že malý by to zvládl, vždyť už mu v létě byly dva,“ dodává.
Jeho žena Lenka ale o něčem takovém doposud nechtěla ani slyšet. Sice babičce syna svěřila, když například musela k lékaři, ale vždycky to bylo přes den a jen na pár hodin.
„Máma mi to naznačovala pořád dokola, mluvila o tom i před mou ženou, ale ta jako by ji nevnímala,“ svěřuje se Michal. „Prostě to ignorovala, vůbec se k tomu nevyjadřovala.“
Její reakce mi vyrazila dech
Michalova maminka se opět na jedné ze svých návštěv u syna a snachy zmínila o tom, že by si vnuka Robina ráda vzala na víkend. Byla přesvědčená, že by to oba zvládli statečně, navíc by si to společně s dědou všichni tři moc užili.
„Viděl jsem, že jí na tom opravdu záleží, a je pravda, že bylo načase syna zvykat, že nebude máma a táta vždycky na dosah ruky,“ pokračuje Michal. „Proto jsem se ženy před mámou zeptal, co si o tom myslí a jestli bychom babičce nedali Robina na víkend. S její reakcí jsem ale nepočítal,“ dodává.
V daný moment jako když do jeho ženy vjede roj včel. Vyskočila z gauče a začala se rozčilovat. Odmítla o tom jen uvažovat, Robin je podle ní moc malý, navíc mu prý moje máma nedokáže zajistit takové podmínky, na které je zvyklý z domu.
„Seděl jsem zaražený do sedačky a viděl, jak se mámě plní oči slzami, ani jeden z nás nepočítal s takovou reakcí,“ netají se. „Manželka mi pak po odchodu mojí mamky řekla, že jestli to ještě někdy zkusím, bude zle. A ať já i máma zapomeneme na to, že by k ní syna dala. A tím to pro ni skončilo,“ uzavírá Michal, který nechápe, proč v tom jeho žena vidí takový problém.
Autor: Nikol Kolomazníková