Michal byl ženatý dvanáct let. S nyní již bývalou ženou Nikolou má dvě krásné děti. Ty sice žijí s maminkou, ale s otcem mají i nadále pěkný vztah. Manželství Michala a Nikoly se rozpadlo před rokem a půl. Tehdy totiž Michal přiznal něco, co v sobě nosil už hodně dlouho. Své tajemství se bál vyslovit nahlas kvůli strachu z reakce okolí.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Nikomu jsem o tom neřekl
Že je něco špatně, jsem si uvědomil už před lety. V té době už jsem ale randil s Nikolou. Je až neuvěřitelné, že jsme spolu byli tolik let!
Nechtěl jsem si to zpočátku přiznat. Přišlo mi to divné, bránil jsem se tomu. Dokonce jsem se snažil přesvědčit sám sebe, že si to jen namlouvám.
Nikomu jsem o tom neřekl. Připadal jsem si hloupě. Nevěděla o tom ani moje žena a s tou jsme si vždycky říkali úplně všechno.
Myslel jsem si, že děti to změní
Já a Nikola jsme tvořili pár opravdu dlouho. Nikdo se nedivil tomu, že jsme se rozhodli založit rodinu. Co ale nikdo nevěděl, byl pravý důvod, pro který jsem po dětech tak toužil.
Namlouval jsem si totiž, že až se stanu otcem, změní se to. Upínal jsem se k té roli tak moc, že jsem dokonce začal věřit tomu, že s narozením prvního syna to bude jiné.
Jenže nebylo. Proto jsem manželku tlačil do dalšího dítěte. Naštěstí i ona sama chtěla rodinu, proto se nedivila, že tak moc spěchám na dalšího potomka.
Uvědomoval jsem si, že můj život je celý špatně
Děti rostly a navenek jsme působili jako dokonalá rodinka. Mezi mnou a Nikolou to fungovalo – alespoň ona o tom byla přesvědčená.
Já cítil, že to tak není. Ne úplně. Uvědomoval jsem si stále více, že je to všechno špatně. Že můj dosavadní život je jedna velká lež a přetvářka.
Věděl jsem, že bych měl říci pravdu. Nebylo to fér vůči rodině, dětem a mojí ženě. Jenže já se tak moc bál, co na to řekne okolí!
Začínám žít nový život
Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si vzpomenu, jak jsem se cítil v okamžiku, kdy jsem se rozhodl přiznat pravdu.
Pravdu o tom, že jsem se sice narodil jako muž, ale už mnoho let jsem přesvědčený, že jsem se měl narodit jako žena.
Manželka byla pochopitelně v šoku. Zpočátku to věděla jen ona a sama to dlouho vstřebávala. Pak pro mě ale byla oporou, to ona mi pomohla říci pravdu zbytku rodiny.
Naše manželství se sice rozpadlo, ale nadále spolu máme krásný vztah. Já nyní začínám nový život. Sice možná pro někoho pozdě, ale lepší pozdě než vůbec, ne?
Autor: Natálie Kabourková
