Několik posledních let to mezi mnou a mojí ženou nepříjemně skřípalo. Byli jsme manželé 17 let a zažili jsme spolu hodně krásných věcí. Jenže pak se náš vztah přehoupl do stereotypu a já se vedle své ženy začal nudit. Proto jsem udělal tu chybu, že jsem si našel milenku.
Svou ženu jsem miloval, ale toužil jsem po dobrodružství
I po tolika společně strávených letech jsem svou ženu z celého srdce miloval. Jenže láska k druhému člověku bohužel nestačí, když v jiných ohledech nejste spokojení – alespoň já to tak měl. Miloval jsem ji, ale nudil jsem se. Měl jsem touhu po dobrodružství, které mě ale po boku mé ženy nečekalo, tak jsem ho začal hledat jinde. A našel jsem ho rychle. Začal jsem si totiž s mladou studentkou, která do mého života vnesla velmi vítané zpestření.
Nevážil jsem si toho, co jsem měl doma
Zatímco já svou ženu několikrát do týdne podváděl, ona se ke mně i nadále chovala jako perfektní žena i manželka. Každý den jsem měl teplé večeře, měl jsem vyprané a vyžehlené oblečení, nikdy se mi nestalo, že bych neměl připravenou svačinu do práce nebo že bych se vrátil do domácnosti, která by nebyla dokonale uklizená. Moje manželka byla skvělá, ale já si toho nevážil a z nudy si našel mladou bokovku, se kterou jsem si užíval.
Zdroj: 123RF.COM
Chtěl jsem to ukončit
Vedle mladé milenky jako bych i já sám omládl o několik let. Cítil jsem se vedle ní zase tak živý a plný energie, jako vedle své manželky už dlouhá léta ne. Nechal jsem se pobláznit natolik, že jsem začal uvažovat o rozvodu. A moje milenka mě v tom podporovala. Teď už vím, že tak nečinila z lásky, ale pouze z vidiny majetku, který bych po rozvodu získal a o který bych se s ní mohl podělit.
Zaslepen jsem manželce rozvodové papíry předložil, a tím jí očividně hodně ublížil. Nevěděla o mé nevěře a neměla ani ponětí, že vedle ní nejsem šťastný. Přesto nedělala problémy. Ještě toho dne, kdy jsem před ni papíry k rozvodu položil, je stvrdila svým podpisem. Hodně mě tím překvapila.
U soudu jsem si to rozmyslel
Datum rozvodového soudu bylo stanoveno. Až do toho dne jsem byl přesvědčen, že jednám správně a že rozvod je přesně to, co momentálně chci. Když jsem ale u soudu seděl naproti své ženě, prohlížel jsem si ji oblečenou do slušivého kostýmku, přesto však se zkroušeným výrazem ve tváři, se kterým čekala na ono klepnutí kladívka stvrzující náš rozvod, najednou jsem si to začal rozmýšlet.
Vzpomněl jsem si na porody našich dětí, u kterých jsem byl a po kterých mi má žena připadala jako ta nejsilnější ženská pod sluncem. Vzpomněl jsem si na každodenní teplé večeře. Vzpomněl jsem si na chvíle, kdy jsme jen tak seděli v objetí a dívali se na televizi.
Proto jsem během stání vstal a požádal o zrušení. Vzal jsem své rozhodnutí zpátky. Došlo mi, co pro mě má žena znamená a že ji nechci opustit. Byl jsem odhodlán zasloužit si její odpuštění za to všechno, čemu jsem ji vystavil.
Autor: Nikol Kolomazníková
