Michal před sedmi lety přišel o svoji ženu. Byla nemocná a se svými zdravotními problémy se potýkala pěkně dlouho. Nakonec nad ní psychické potíže zvítězily a ona svůj boj s nemocí a depresemi vzdala.
Článek byl zpracován na základě příběhu čtenáře. Fotografie jsou pouze ilustrační a jména osob byla na žádost čtenáře pozměněna.
Jen pár dní od tohoto nešťastného okamžiku za Michalem přišla jeho tchyně – maminka zesnulé ženy Simony. Řekla mu něco, co ho velmi zasáhlo. Věta, kterou smutná maminka pronesla, ho strašně bolí i po sedmi letech.
Nejdříve jsem nevěděl, že se moje žena trápí
Michal nám poslal e-mail, ve kterém se svěřil, co ho už dlouhých sedm let trápí a s čím každý den žije. Popsal také poslední roky po boku své ženy Simony.
„Zpočátku jsem si ani nevšiml, že se moje žena něčím trápí,“ přiznal v úvodu svého psaní. „Občas vypadala smutná, neměla náladu, ale to čas od času nemáme všichni, ne?“ uvažuje.
Až po nějaké době se mu manželka svěřila, že se potýká s depresivními stavy. Od té chvíle jí byl Michal oporou a podporoval ji ve chvílích, kdy jí bylo opravdu mizerně.
Sledoval jsem, jak se to zhoršuje. Ale nemohl jsem nic dělat!
„Dny s mojí manželkou byly jako na houpačce,“ pokračuje. „Někdy byla veselá, smála se a vypadala šťastně. Jindy zase celé dny seděla u okna, usedavě plakala a nedala se utišit,“ vzpomíná.
Michal napsal, že sledoval, jak to jde s jeho ženou z kopce. Přiznal, že to sice viděl, ale nemohl nic dělat. Nevěděl totiž, jak by jí měl pomoci. Snaha rozveselit ji nezabírala.
„Dělal jsem možné i nemožné, aby se cítila lépe, ale nefungovalo to,“ pokračuje Michal. „Brala prášky, chodila k doktorovi, dokonce podstoupila i dva měsíce v léčebně. Nic z toho nepřineslo takové výsledky, ve které jsme doufali,“ píše.
Po smrti mé ženy mi tchyně řekla něco, na co nikdy nezapomenu
Situace bohužel zašla až tak daleko, kdy Michalova žena Simona po několika letech těžkých depresí, úzkostlivých stavů a dalších psychických potížích svůj boj vzdala. Předávkovala se prášky, kterých měla doma nespočet.
„Byla to neskutečná rána,“ svěřuje se Michal. „Našel jsem ji doma, zavolal záchranku, ale už bylo pozdě. Nikdy to nevymažu z hlavy,“ zoufá si nešťastně.
Jen pár dní poté za ním přišla jeho tchyně a řekla mu něco, na co Michal nikdy nezapomene. „Podívala se mi do očí a řekla mi, že je to moje vina. Že to já jsem ji zabil,“ píše Michal ve svém e-mailu.
Už je to sedm let a stále to velmi bolí
Dnes je to sedm let od smrti Michalovi ženy. Netají se tím, že ačkoli už uplynulo tolik let, stále ho odchod jeho manželky velmi bolí.
„Pořád mám před očima ten den, kdy jsem ji našel,“ píše. „Stejně tak i pohled mé tchyně, která mě obvinila z toho, že za to můžu. Není to pravda, vždyť já jsem tu byl pro ni,“ uzavírá.
Michal se na konci svého psaní svěřil, že není schopen navázat nový vztah. Svoji ženu miluje a neumí si představit, že by ji některá měla nahradit.
Autor: Natálie Kabourková
